Téma mezd patří do kategorie, o němž nikdo nehovoří rád a ochotně. Kolik kdo bere, je pro ostatní tabu. V jednom je ale většina obyvatel prostějovského regionu za jedno. Na statisticky deklarovanou průměrnou měsíční mzdu v Česku (21 692 korun) zaměstnanci zdaleka nedosáhnou. Platí to jak pro pracovníky státní správy tak soukromých firem.

„Hodnocení zaměstnanců městského úřadu se řídí klasickou tabulkovou metodou. Přitom záleží na délce praxe a místě, na které pracovník nastupuje,“ uvedla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.

Mladý člověk bez praxe, zařazený v nejnižší třídě, má na městském úřadě nástupní plat 11 660 korun hrubého. Teprve po odpracování třiceti dvou let (!) má v řídící funkci nárok na 24 300 korun. Opět hrubého. Další složkou platu je takzvané osobní ohodnocení.

Tabulky určují i výši mezd u pedagogů. Nástupní plat učitele vysokoškoláka je 15 470 korun hrubého a po roce praxe mu mzda vzroste o 500 korun. Po třiceti dvou letech vyučování má hrubého 23 280 korun. To se týká i žen. V oblasti odměňování vládne ve školství rovnoprávnost.

Na statisticky průměrnou mzdu mohou dosáhnout osoby samostatně výdělečně činné, čili drobní živnostníci. Větší šanci mají ti, kteří podnikají ve vlastních prostorách. Osmihodinovou pracovní dobu jako běžně zaměstnaní lidé ale neznají, stejně jako třeba dlouhou dovolenou.

Průměrnou mzdu zvyšují platy manažerů a ředitelů. Stotisícové odměny nejsou na jejich pozicích výjimkou. Dosáhne na ně ale sotva třetina vedoucích pracovníků, zbývající dvě třetiny začínají na úrovni minimální mzdy.

Průměrná mzda

Poměrně vysoké platy, okolo třiceti tisíc, mají zaměstnanci bank a lékárníci. Na průměrnou hrubou mzdu dosáhnou také zaměstnanci prostějovské nemocnice.

„Sestry měly loni v průměru něco přes dvaadvacet tisíc korun hrubého, lékaři devětačtyřicet tisíc. Letos se všem platy zvedly zhruba o dvě procenta,“ informoval tiskový mluvčí nemocnice Tomáš Želazko.
Průměrně pětašedesát korun na hodinu vydělávají řidiči autobusů v jedné regionální dopravní společnosti.

„Jejich plat se odvíjí podle počtu odpracovaných hodin,“ řekl majitel společnosti Otakar Tesař. O pár set, někdy i tisíc korun navíc, si mohou šoféři přilepšit díky přesčasům. Pokud však řidič autobusu této firmy odjezdí pouze klasických osm hodin denně, čeká ho na výplatní pásce kolem třinácti tisíc korun hrubého.

O poznání lépe jsou na tom s platem zaměstnanci prostějovských stavebních firem. „Zaměstnáváme zedníky, tesaře, řidiče a zámečníky. Jejich hodinová hrubá mzda se pohybuje okolo pětadevadesáti korun hrubého,“ spočítal majitel firmy Pavel Klusáček s tím, že přes léto odpracují řemeslníci v průměru sto osmdesát hodin za měsíc. K výplatě tak dostanou něco přes sedmnáct tisíc korun hrubého.

K nejnižším patří mzdy v zemědělství. „Ještě loni byl u nás průměrný výdělek okolo čtrnácti tisíc korun. Letos vzrostl na 16 186 korun,“ uvedl ekonom zemědělského družstva v níže položené oblasti regionu s tím, že situace v podmínkách Drahanské vrchoviny je horší. Jen zdánlivou výhodu mají lidé žijící na venkově oproti „měšťákům“. V zahradách si sice mohou vypěstovat ovoce a zeleninu a chovají také domácí zvířata, ale za potraviny ve vesnickém obchodě zaplatí obvykle mnohem víc než ve městě.

„Manželovi rodiče bydlí ve vesnici u Konice, a když k nim jedeme na návštěvu, vozíme jim občas máslo, cukr a někdy i maso nebo ovoce. Rozdíly v cenách jsou deset až patnáct korun a to se při větším nákupu už nasčítá. I kdyby měli auto, projedou ušetřené peníze v benzínu,“ poznamenal k relativně levnějšímu živobytí na venkově Eva Šimková z Prostějova.

Eva Ševčíková, Kateřína Slouková