Dnešní putování začneme u městského hřbitova. Nikoli od hrobu význačného příslušníka prvního odboje, ale proto, že v těchto místech začíná Brněnská ulice. Ta totiž po dvě desetiletí upomínala na ty, kdo za naši samostatnost umírali na bojištích první světové války.

„Od roku 1519 je pro tuto ulici doložen název Žešovská, podle jejího směru k blízké obci. Jako výraz loajality k mocnáři ji při prvním velkém přejmenovávání ulic v roce 1881 přejmenovalo německé vedení města na Císařskou, tedy Kaiser Strasse. Sotva ale zvítězila v prostějově česká strana, císaře u vlastní ulici připravila a roku 1893 přejmenovala znovu ulici podle jejího směru, tentokrát na Brněnskou,“ uvedl historik Karel Hronek.

Tři dny po vyhlášení samostatnosti Československa, v poslední říjnový den roku 1918, cítilo vedení města potřebu uctít zahraniční legionáře a přejmenovalo Brněnskou na ulici Československých legií. Většina legionářů byla sice tehdy ještě na frontě, ale ti co se vraceli už mohli vstoupit do města vlastní ulicí. Roku 1930 byla ulice povýšena na Třídu Legií.

Tento název jí ale vydržel pouhých devět let. Po okupaci totiž muselo zmizet z města všechno, co legionáře připomínalo. Okupanti ukradli bohaté muzejní sbírky dokládající odbojovou činnost a ulici přejmenovali znovu na Brněnskou. Bylo to 20. října 1939 pět dní poté, co pro ní projeli vojáci v uniformách s hákovým křížem. O šest let později z Prostějova stejnou cestou zmizeli, jméno však už ulici zůstalo.

Mezi válkami měli legionáři všichni jednu ulici dohromady v níž se mohli najít všichni jednotliví hrdinové. Po druhé světové válce se už legionáři v názvech ulic neobjevili ani hromadně ani jednotlivě. Jejich boje dnes připomíná jedině ulice Zborov, podle města, kde ruští legionáři získali první velké vítězství proti rakousko-uherským zbraním. Ta nese svůj název od roku 1924 samozřejmě s přestávkami v době druhé světové války.