Prostějov z tohoto hlediska patří dlouhodobě k nejpostiženějším městům v kraji. Prach se do ovzduší dostává hlavně z automobilové dopravy, ale přináší ho také vítr z polí a zároveň stoupá z komínů. „Prašnost způsobená automobilovou dopravou se dá těžko omezit,“ tvrdí Hana Holinková, vedoucí oddělení ochrany ovzduší města Prostějova. „Prach z komínů a staveb se dá přímo sledovat a řešit, ale automobily se zastavit nedají,“ dodává.

Proti prachu se dá bojovat například zaplachtováním staveb nebo kropením silnic. Prach z polí chce město výhledově omezit výsadbou větrolamů, ale co s automobily? Na to je těžká odpověď.

„Pomohl by jednosměrný okruh a silniční obchvat města,“ uvádí Hana Holinková ve shodě s městskými zastupiteli.

Okruh, jak Holinková říká, by přispěl k plynulosti dopravy v Prostějově a tedy i ke snížení prachu ve vzduchu. „Je to ovšem běh na dlouhou míli,“ shrnuje problémy s prachem Holinková.

Dáša Bartošová, vedoucí oddělení obecné hygieny v Prostějově, říká, že situaci hodně zhoršuje inverzní poloha Prostějova. „Město leží v dolíku a vše se zde drží,“ uvádí s tím, že v Prostějově je jediná měřící stanice emisí a ta ze zákona sleduje jen částice, které mají rozměry větší než deset mikrometrů. Podle Holinkové, jde o prach, který lze ještě pozorovat. Menší, čtvrtinový prach, už podle ní vidět není, nikdo ho neměří a je pro zdraví ještě mnohem nebezpečnější. Hrubší nečistoty zvládne z větší části zachytit nos, ty menší se však dostávají mnohem hlouběji a končí až v plicních sklípcích.

„Některé podniky, které znečišťovaly ovzduší, zanikly, jiné topí ekologičtěji. Problém s dopravou však trvá dál a jeho řešení není snadné,“ vyjádřil se k problematice starosta města Jan Tesař s povzdechem, že aut v Prostějově neustále přibývá.
Vdechování prachu poškozuje především oběhový a plicní systém, snižuje věk, zvyšuje kojeneckou úmrtnost. A může způsobit rakovinu plic.