Vypraví jej zaměstnanci Muzea Prostějovska, a to už ráno v rámci retro akce pro žáky pátých tříd. Cílem je připomenout dobu šedesátých a sedmdesátých let.

„Aby se třída mohla svézt autobusem, musí kromě účasti na programu splnit několik podmínek. Dva žáci ze třídy musí mít na sobě dobové oblečení a musí najít doma jeden předmět tehdejší denní potřeby, třeba knihu, kterou v té době četly děti,“ zmínila se organizátorka Jana Slezáčková.

Autobus, módní přehlídka i hry

Školáci se také dozví, jak jejich rodiče či prarodiče trávili volný čas, jaké hráli hry.

„Součástí programu budou soutěže, ale také módní přehlídka. Na vše dohlédne odborná komise, jejímiž členkami budou mimo jiné studentky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého,“ poznamenala Slezáčková.

Dnešnímu nostalgickému odpoledni předcházelo několik setkání ve škole i v muzeu. Povídalo se o oblečení, listovalo ve starých katalozích ze zásilkového obchodního domu Dona a mezi dětmi kolovaly i sáčky od výrobků firmy Vitana.

„Mluvili jsme také o pohádkách, které byly v těch letech natočené, jaká hudba se hrála, jak děti trávily odpoledne a podobně,“ přiblížila lektorka Jana Slezáčková. O době květinových dětí i normalizace debatovali páťáci také doma se svými dědečky a babičkami. A od nich také většinou získali ukázky historických předmětů.

V půlhodinových intervalech

Poté, co autobus povozí školní děti, bude k dispozici i dospělým. Jezdit bude celé odpoledne od jedné do čtyř v půlhodinových intervalech od prostějovské radnice.

Červenobílá okurka, přezdívaná také vajíčko nebo knedlík, dorazí do Prostějova z brněnského technického muzea. Do jeho sbírek se dostal autobus po letité službě v brněnské hromadné dopravě.

„Byl vyroben v roce 1967 a od téhož roku začal sloužit dopravnímu podniku. Během své éry prošel mnoha úpravami, dostal například radiostanici a průvodčího vystřídaly časem mechanické znehodnocovače jízdenek. Do sbírek přešel autobus po vyřazení v roce 1979,“ popsal jeho historii Tomáš Kocman, který vůz zaparkovaný v technickém muzeu opatruje.

Autobus Škoda 706 RTO

Autobus Škoda 706 RTO byl klenotem českého designu konce padesátých let. Jeden z prvních kusů vyrobených podle návrhu Otakara Diblíka si v roce 1957 zahrál také v budovatelském filmu o neobyčejné cestě z pražského Florence do Karlových Varů a o rok později vozil v luxusní úpravě i návštěvníky výstavy Expo 58 v Bruselu.

Poslední kusy dosloužily v pravidelném provozu v osmdesátých letech. Zkratka RTO v názvu označuje přitom typ vozu a znamená „rámový trambusový osobní“.

V Československu se na výrobě těchto autobusů podílel podnik Liaz, který dodával podvozky, a Škoda jako výrobce motorů. V podniku Karosa se pak autobusy opatřovaly karoserií a kompletovaly.

Tradiční atrakcí byla jízda v návěsu. Svým designem byl shodný s autobusem, ale vyráběla jej polská firma Jelcz. Ta dodávala na trh i autobusy RTO v licenci.

Ertéóčka však nepatřila k nejvýkonnějším hltačům kilometrů. Při váze osm a půl tuny dosahovala maximální rychlosti pětašedesát až pětaosmdesát kilometrů v hodině, podle typu převodu. Řidiči si na nich nicméně cenili velkou spolehlivost. Spotřeba se pohybovala mezi dvaadvaceti až osmadvaceti litry na sto kilometrů.

Dnes jsou autobusy RTO chloubou mnoha muzejních i soukromých sbírek. (pam)

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku