V ulici Sladkovského

Po rekonstrukcích zastávek před hlavním nádražím a u nemocnice finišují stavbaři s budováním důstojných prostor pro cestující před místním nádražím.

„Nově zrekonstruovaná nástupiště u místního nádraží ve Sladkovského ulici zprovozníme od prvního září,“ informovala mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.

Upřesnila přitom, že tři nástupiště ve směru z Prostějova budou sloužit příměstským autobusovým linkám. „

Pro příjezd do Prostějova jsou určená dvě výstupní místa,“ doplnila.

Nové schema autobusových zastávek na přednádraží místního nádraží v Prostějově

Nove schema zastavek u místního nádraží v Prostějově

U ŽŠ Edvarda Valenty

Mluvčí radnice připomněla, že od 1. září uvede město do provozu také novou zastávku, která vyrostla nedaleko Základní školy Edvarda Valenty. „Stojí ve směru do nemocnice,“ přiblížila.

Stanici budou využívat pasažéři městské hromadné dopravy, konkrétně linky číslo15, která jezdí ve směru Domamyslice-Tesco, a linky 32 spojující supermarket Interspar s hlavním nádražím.

„Novinkou je, že třicet dvojka bude na ve směru na hlavní nádraží zastavovat i na zastávce v Olomoucké ulici,“ vzkázala Jana Gáborová.

U Rybníka

Stavbaři momentálně pracují také na nových autobusových zastávkách u rybníka v Drozdovické ulici.

„Dláždění je víceméně hotové a stojí už i kostra zastávky,“ všiml si David Sýkora, který žije poblíž. Přestože sám městským autobusem moc často nejezdí, rekonstrukce v Drozdovicích jej těší.

„U rybníka byla zastávka celé roky v příšerném stavu. Seniorům hrozilo, že si na panelech zlomí nohu,“ poznamenal Sýkora.

Další plány?

Plánuje město ještě další úpravy zastávek?

„Letos už ne,“ reagoval prostějovský místostarosta Zdeněk Fišer a upozornil, že některé nástupní plochy stojí na krajských komunikacích.

„A to je z hlediska možných úprav poněkud komplikovaná situace. Při takových rekonstrukcích totiž musí dojít k dohodě obou stran, kraje i města,“ vysvětlil Fišer.

Podle jeho odhadu přišla modernizace autobusových zastávek a jejich okolí v posledních letech na zhruba padesát milionů korun. Část nákladů přitom pokryly evropské zdroje putující do Olomouckého a Zlínského kraje prostřednictvím Regionálního operačního programu střední Morava. (rh)