"Životu ptactva se věnuji od mala. V posledních třech, čtyřech letech sleduji podrobně migraci a společně se svými přáteli ptáky kroužkujeme," říká Tomáš Oplocký a vysvětluje proces kroužkování. "Ptákům se dává na nohu předepsaný typ kroužku. U většiny ptáků je jedno na kterou, ale například u labutí se dává kroužek a levou. Důvodem je číslo, které by na pravé noze bylo směrem dovnitř a nedalo by se přečíst."

Ptáci se měří a váží. "V okamžiku, kdy vybraného ptáka odchytneme, musíme ho zvážit, změřit křídla, určit pohlaví a druh. Následně kroužkovatel zapíše zjištěné míry do databáze a odešle do kroužkovací stanice, která s těmi daty dále pracuje," přibližuje práci ornitologa Oplocký.

Počet mláďat je závislý na počasí

Labutě na každém rybníku nejsou. "V širším okolí Prostějova se vyskytuje dvaadvacet párů. Ony si laicky řečeno své rybníky drží. Když se jednou usídlí například v Prostějově, už tam většinou stráví celý život," poodkrývá labutí zvyky ornitolog a pokračuje: "Počet mláďat je závislý i na počasí. Průměrně ale mívají okolo pěti mladých, může jich být ale i více. Stane se ale například i že samice snese čtyři vajíčka a vylíhne se jen jedno mládě. Je to podobné jako u lidí. Čím je samice starší, mívá menší počet mláďat a může být i neplodná."

V Tovačově, Plumlově, ale i jinde

V regionu je přirozeným zimovištěm Tovačov.

"V Tovačově mají ptáci k dispozici obrovskou vodní plochu. Zimuje tam více druhů, ne jenom labutě. Labutě mnohdy zůstávají přes zimu na svých rybnících, ale konkrétně ty prostějovské zimují v Tovačově," říká mladý student a dodává: "Na Prostějovsku hnízdí labutě například v Plumlově na Bidelci a Podhradském rybníku, nově v Určicích a směrem k Tovačovu jsou v Hrdibořicích, Štětovicích a také třeba ve Skalce."

V současnosti se labutě páří. "Jakmile začne být trochu teplo, začínají se labutě pářit. Zkoušejí to několikrát. Následně staví samec hnízdo, ve kterém sedí samice na vejcích více než čtyřicet dnů. Brzké vyvedení mláďat bývá začátkem května," rozkrývá milostný život labutí Oplocký.

Prostějovský samec si přivedl mladou družku. "Ona zase není tak mladá, určitě má více než tři roky. Samec je ale starší, kroužkovali jsme ho v roce 2019 a to už měl více než tři roky. Odhadl bych ho mezi osmi až deseti lety," vyjádřil se k prostějovskému páru milovník ptactva.

Kroužkování s asistencí strážníků

Po vyvedení mláďat nastává doba, kdy je ornitologové kroužkují. "Právě v městských částech je kroužkování kolikrát problém. Procházející lidé neví, co jim děláme. Proto je nejlepší vždycky dát dopředu vědět městské policii, že se chystáme kroužkovat labutě," vzkazuje student veřejnosti, že se při odchytu labutí v parku nemusí bát o jejich osud a prosí veřejnost: "V případě, že někdo uvidí nebo vyfotí na nějakém ptákovi kroužek, tak ať dané číslice nebo písmena odečte a zašle e-mailem na adresu kroužkovací stanice. S datem, místem nálezu a popřípadě co to bylo za druh, pokud to člověk určí."

Čápů není tolik jako labutí

"Na Prostějovsku jich není moc. Dříve hnízdili ve Vrbátkách nebo v Blatci. Pokoušeli se hnízdit v Bedihošti, ale nepodařilo se jim to. Jsou například v Otinovsi, Němčicích nad Hanou nebo Nezamyslicích. V Prostějově se pokoušeli čápi uhnízdit na komín v Krasicích, kde se loni na podzim vytvořila nová podložka a snad se jim letos zadaří," věří v návrat čápů na galácký komín Tomáš Oplocký s tím, že čápi přilétají na Moravu právě v těchto dnech.