Noci občas trávil ve výklenku vnější strany plumlovského nízkého zámku. Musel se tam vždy prodrat houštím kopřiv a v prostorách dvakrát dva metry s malou lavičkou přespával na hromadě hadrů. Tam ho také v pátek našel jeho známý mrtvého. Šestatřicetiletý bezdomovec zemřel sám. Všichni od něj v posledních měsících dali ruce pryč.

Smrt beze svědků

Prostějovská policejní mluvčí Eva Čeplová popsala okolnosti jeho smrti: „Jeden z občanů objevil muže bez známek života v pátek krátce po desáté dopoledne u nízkého zámku a oznámil to na městský úřad. Na místo se vydali policisté, kteří přivolali lékaře,“ sdělila mluvčí.

„Záchranář konstatoval smrt beze svědků a k její příčině se odmítl vyjádřit s tím, že více prokáže až zdravotní pitva,“ dodala mluvčí.

Osobně jsem potkal Petra v Plumlově u zastávky přibližně před dvěma týdny. Nevypadal vůbec dobře, byl bílý jako stěna a pokašlával, přesto se na mě jako první usmál, krátce jsme se pozdravili a pokračovali každý svou cestou.Pamatuji si na Petra především z mládí. Hráli jsme spolu fotbal a v té době kypěl zdravím. Převyšoval nás všechny svou silou a snad i proto se stal tesařem.

Co ho však přivedlo na scestí, bych jen odhadoval, oslovil jsem proto několik místních, aby mi jeho poslední léta a měsíce života přiblížili.

Soustavně ho ničil alkohol

„Petra jsem znal. Podle mě to nebyl vůbec zlý člověk. Prostě ho jen soustavně ničil alkohol a odtud plynuly všechny jeho problémy. Přesto se držel, různými službami za úplatu si vydělával na tu trochu jídla a hodně pití, které ke svému životu potřeboval,“ popsal Petr Trunečka z Plumlova.

„Vím například, že v zimě nabízel za pár korun starším lidem odklízení sněhu, v létě jim potom nosil tašky s nákupem. Nebyl to typický žebrák, vždy se snažil lidem nějak jejich dar oplatit,“ popsal dále Trunečka.

Podle něj ho na úplné dno dostal až fakt, že přišel o svou střechu nad hlavou. „To ho zlomilo a na život úplně rezignoval. Navíc se na něj zřejmě vykašlali i jeho známí. Tvrdili o něm, že má tuberu, a nechtěli s ním mít už nic společného,“ osvětlil Trunečka.

Nebyl žádné neviňátko

Pravdou je, že Petr nebyl zřejmě žádné neviňátko. Měl za sebou několik agresivních výstřelků. Z poslední doby je spojován například s ubodáním psa v Plumlovské lokalitě Kadláčí.

„To už byl čin naprosto zoufalého člověka. Petr by něco takového ještě před pár měsíci určitě neudělal,“ říká Petr Trunečka.

„Je mi teď zpětně trochu líto, že jsem pro něj kromě občasného povzbuzení při vzájemném setkání neudělal něco navíc,“ doplnil se zvlhlýma očima Trunečka.

Páchnul, ale choval se slušně

Další svědectví o Petrově osudu přidala Zlatuše Klementová, pokladní z místního marketu.

„Petr k nám do prodejny chodil pro krabicové víno prakticky denně. Vím také, že ho kupoval i v plumlovské cukrárně,“ nechala se slyšet prodavačka s tím, že podle ní na tom už byl Petr v posledním roce bledě.

„Poměrně značně páchnul, protože o sebe už příliš nedbal,“ svěřila se dále a dodala, že na druhou stranu se Petr choval vždy slušně a nijak zákazníka neobtěžoval. „Rozhodně působil daleko spořádaněji než další z plumlovských bezdomovců, který se občas vřítí jako velká voda do obchodu v ušmudlaném pyžamu nebo špinavých trenýrkách,“ zmínila se na závěr.

Mluvil o tom, že půjde na léčení

K Petrovu životu řekl pár slov i plumlovský starosta Adolf Sušeň.

„V minulosti sem tam pracoval pro obec, aby si trochu přivydělal. Pomáhal třeba s výkopovými pracemi na kanalizaci. V posledních měsících už na to ale neměl zjevně kvůli tělu zhuntovanému alkoholem sílu. Mluvil o tom, že má na zimu domluvený pobyt v psychiatrické léčebně Bílá voda v Jeseníkách. Jestli to ovšem byla pravda, nevím. Každopádně ale o svém stavu přemýšlel a aspoň uvažoval, jak z něho ven. Mrzí mě, že se mu to už nepodařilo,“ nechal se slyšet starosta.

Zkontaktoval jsem léčebnu v Bílé vodě, která je zvláště vyhledávána klienty trpícími závislostí na alkoholu a jiných psychoaktivních látkách, zda tam o Petrovi mají nějaký záznam.

„V evidenci žádostí nikoho pod tímto jménem nevedeme. Věděla bych o tom,“ sdělila pracovnice z centrálního příjmu s tím, že pokud ale Petr o žádosti mluvil se svým okolím, není vyloučeno, že by si ji nakonec podal. Alkoholikové se totiž podle ní k takovému kroku odhodlávají často opravdu dlouho.

O pohřeb se postará obec

Petrův příběh však zdaleka nekončí. Ptáte se, co se stane s jeho tělem?

Bude mít vůbec pohřeb, když na něj jeho blízcí zřejmě nebudou mít?

„V pondělí mě obě Petrovy sestry zkontaktovaly s tím, že na pohřeb opravdu peníze nemají. V tomto případě se tedy o něj postará obec. Půjde o pohřeb bez obřadu, urna s Petrovým popelem bude uložena do rodinné hrobky Kořínkových,“ vysvětlil starosta Sušeň.

„Rád bych, abychom si ho pamatovali jako kluka s dobrým srdcem, vždy usměvavého a ochotného každému pomoci, a ne jako člověka, kterého na konci života ovládal alkohol a pošpinilo ho několik ze zoufalství provedených škraloupů,“ vyzývá Petr Trunečka.

Něco podobného se bohužel může stát každému z nás. Určitě bychom byli rádi, kdyby nám někdo pomohl. Já osobně půjdu Péťovi na hřbitov zapálit svíčku.