Proč hendikepovaná Simona dostala od pojišťovny "vozík hrůzy"?

„Přišli revizní lékař, o němž víme, že je původním povoláním chirurg, a technik. Oba měli ruce v kapsách. Jen se na ni podívali, jak leží a řekli, že to na tom doporučeném vozíčku od naší neuroložky neusedí. Měli o ní v mžiku rozhodnuto. Už jen to jejich chování mě namíchlo," říká maminka třicetileté Simony Marcela Soldánová.

Rodiče po osmi letech zažádali o výměnu vozíku. Neuroložka Simoně Soldánové doporučila dva vozíky. Ani jeden z nich ale nebyl revizním lékařem Všeobecné zdravotní pojišťovny schválen.

„Pojišťovna nám předvedla dva mechanické vozíky s pevnými madly. Ani jeden z nich nevyhovoval výškou ani váhou. Byly nevhodné pro přepravu ve výtahu a osobním autě a nešlo s nimi přejet zárubně," popsal otec Simony Zdeněk Soldán.

Vozík jako z technického muzea

Pojišťovna ale přes naléhání rodiny ze své nabídky neustoupila a trvala na tom, že druhý nabízený mechanický vozík je pro Simonu 100 % vhodný. Rodičům nakonec nezbylo než vozík od pojišťovny přijmout.

„Nakonec jsme jej vzali. Měli jsme jej doma dva dny. Simonu v něm bolel kyčelní kloub, tekly jí čůrky potu a slzy. Třetí den jsme osobně kontaktovali pojišťovnu, že provedení mechanického vozíku je vůbec nejhorší vzhledem k bolestem dcery. Je to vozík, který vypadá, jako by nám ho přivezli přímo z technického muzea," dodal Zdeněk Soldán s tím, že vozík kromě toho, že nepřejede přes zárubně, je vysoký, aby na dceru dobře dosáhli, má tvrdý sedák a není v něm možné dát Simoně třeba zimní oblečení.

„Mám dojem, že se toho vozíku potřebovali pouze zbavit. Nikdo se už dál ničím nezabýval a možná z toho má ještě někdo provize, že udal něco takového," doplnila svého manžela Marcela Soldánová.

Není doktor jako doktor

Nad jednáním pojišťovny se pozastavuje i vedoucí rehabilitačního pracoviště občanského sdružení Lipka, Vlasta Krejčí.

„I když nejsem lékařka, tak mě to jednání udivilo. Stačilo, aby na Simonu revizní lékař alespoň sáhnul a věděl by, že Simona trpí těžkou spasticitou. Bohužel jsem se při své práci setkala s tím, že revizní lékaře dnes dělají ušaři, chirurgové a podobně. Podle mě nemají takové znalosti jako neurolog nebo ortoped, a přesto přidělují pomůcky těmto hendikepovaným, aniž by se problematikou nějak blíže zabývali," řekla rehabilitační sestra s tím, že si myslí, že v případě Simony, se kterou pracuje, došlo k jasnému pochybení.

„Přestože Simonina lékařka dvakrát dobře sepsala lékařskou zprávu, na základě níž se přidělují kompenzační pomůcky, požadovaný vozík nedostala. Setkávám se s tím, že některé děti vyhovující vozík dostanou, ale některé ne. Často se nad tím zamýšlím čím to je, a jsem názoru, že to mnohdy není snad ani tolik o zákonech jako o lidech, a na tom, na koho kde narazíte," dodala Vlasta Krejčí.

Nový vozík na zakázku

Rodiče Simony Soldánové se však po zkušenostech s pracovníky pojišťovny rozhodli jednat samostatně. Na nešťastnou dceru na nevhodném vozíku se nemohli dívat a nechali na vlastní náklady vyrobit vozík na zakázku.

„Pobývala jsem se Simonou u nemocné maminky v Karlových Varech. Tam jsem narazila na firmu, kde je zaujal náš případ. Měli zájem nám vyrobit vozík na míru. Provedli odlitek do sádry. Po celou dobu Simonu sledovali a zaujali k ní velice osobní přístup," nechala se slyšet osmašedesátiletá Marcela Soldánová.

„V dnešní době se musí asi člověk jen spoléhat na sponzory a jsme rádi i za lidi, kteří se nám snažili pomoci," dodali manželé Soldánovi s tím, že jejich poděkování patří Petru Ruskovi, Boženě Sekaninové nebo Kateřině Hrochové či Nadačnímu fondu pomoci. Ten na vozík v hodnotě 90 tisíc přispěl částkou padesát tisíc korun.

Komentář mluvčího

Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého se rodiče měli se svými připomínkami opět obrátit na pojišťovnu.

„Má-li klient VZP jakýkoliv problém se zapůjčenou kompenzační pomůckou, udělá nejlépe, pokud se obrátí na VZP. Pro pojišťovnu pracuje tým zkušených revizních lékařů, kteří se maximálně vynasnaží, aby klientovi vyšli v rámci možností vstříc," řekl mluvčí VZP. „VZP se v rámci platné legislativy snaží najít pro každého svého pojištěnce takové řešení, které bude jemu individuálně vyhovovat. Jednotlivé konkrétní případy se od sebe mohou diametrálně lišit, a je proto nutné posuzovat každý individuálně," dodal Oldřich Tichý.