„Myslím, že šetřit tímto způsobem není vhodné. Pokud se zruší plavání na školách, bude to i v rámci podpory zdraví krok hodně zpátky,“ míní Kateřina Žeravová, vedoucí prostějovského oddělení hygieny dětí a mladistvých.

Radnice coby zřizovatel základních škol se rozhodla na toto pololetí zalepit díru v rozpočtech škol z vlastních prostředků. Rozhodnutím rady města budou moci ředitelé škol sáhnout do takzvaných rezervních fondů.

Rezervní fond není bezedný

Stát plavání doporučuje jako rámcový vzdělávací program. „Plně si uvědomuji, že plavání je pro školáky potřebné. Na druhou stranu jako strážce městských financí nejsem z rozhodnutí rady příliš nadšen. Myslím, že město by v principu nemělo financovat něco, o co se má starat stát,“ konstatoval prostějovský místostarosta Miroslav Pišťák. Ani toto opatření však není řešením. Některé školy totiž už s prostředky z rezervních fondů nedisponují.

„Letos jsme otevřeli jednu třídu mateřské školy na Husově náměstí, čímž jsme peníze z rezervního fondu vyčerpali. Jak to budeme řešit, to nevím,“ uvedla Zdeňka Richterová, zástupkyně ředitelky základní a mateřské školy v Kollárově ulici. Nabízela by se spoluúčast rodičů. Ti už na školách mimo Prostějov ostatně na dojíždění svých dětí do bazénu přispívají.

„Měli jsme peníze z rozpočtu a náklady na plavání hradila také částečně obec. Na dopravu pak přispívali samotní rodiče. Jeden z těchto článků nyní vypadne,“ potvrdil Michal Vysloužil, ředitel školy ve Vrbátkách. Stejně jako jeho kolegové ale plavání rušit nechce.

Rodiče už platí dost

„Místo toho, abychom lépe vybavili školu, budeme muset peníze utopit v plavání,“ posteskl si ředitel Vysloužil. On a ani další oslovení šéfové škol další peníze od rodičů vybírat nechce.

„Rodiče jsou už teď dost finančně zatížení, musí kupovat pomůcky, platit lyžařský výcvik i ozdravné pobyty,“ míní například Ivan Pospíšil, ředitel Základní školy v ulici Dr. Horáka, která má svůj vlastní bazén. Využívají ho žáci druhých tříd, třeťáci chodí do městských lázní.