Dana Zbořilová však už na závodech zažila ledacos.

„Už to bylo horší. Voda měla kolem nuly a dělala se ledová tříšť. Ráno pak bylo sedmnáct stupňů pod nulou," říká o svých zkušenostech ze sibiřského Tyumenu.

K němu však vedla dlouhá cesta lemovaná úspěchy. Dana Zbořilová se pravidelně umisťuje na samotné špičce v českém plaveckém poháru, výkony pak navíc opakuje také na mezinárodní scéně. Známá je například přeplaváním kanálu La Manche. Přitom narozdíl od řady vyznavačů zimního plavání začala s tímto sportem až relativně pozdě.

„Začala jsem asi před jednadvaceti lety. Známí mě dostali na zahájení zimní plavecké sezóny v Punkvě. Byla to nádherná akce a nakonec jsem u studené vody už zůstala," vzpomíná na své začátky.

Následovala pak léta plná úspěchů. Kromě toho však také účasti na akcích, které přibližují zimní plavání veřejnosti. Na Prostějovsku jde například o vánoční koupel ve výpusti Plumlovské přehrady. I přes řadu zkušeností však Dana Zbořilová přiznává, že se některé věci příliš nezměnily.

„Začátky byly pomalé, šlo hlavně o přechod z letního do zimního plavání. Připadá mi, že každý rok v tomhle začínám od znovu. I když zároveň je zvykání stále snazší," vysvětlila Dana Zbořilová.

Vrací se následně k mistrovství světa, na němž pro sebe a plavecký oddíl TJ Haná Prostějov vyplavala zlato. Rozjezd byl přitom podle jejích slov pomalejší.

„Neumím krátké tratě. Začala jsem tentokrát těmi nejkratšími a byla z toho desátá místa," řekla plavkyně, která se s prodlužujícími tratěmi vysekanými do ledu postupně zlepšovala až na té nejdelší, téměř půlkilometrové, zvítězila. Potěšení ze sportovní akce však měla hned dvojnásobné.

„Musím říct, že se mi na Sibiři líbilo. Jednalo se o akci s nějakými třinácti sty lidmi a měli to perfektně zorganizované. Frčelo to, nebyly žádné prostoje, po závodu byla navíc vždy možnost regenerace a teplý stan k dispozici," podělila se o své zkušenosti z Ruska. Nebyly však jen dobré.

„Podle toho, co jsem viděla při průjezdu okrajovými částmi města, určitě bych nechtěla v Rusku žít. Dvě ulice od centra jsou místo domů ruiny na zboření, všude špína a nepořádek," řekla ke své cestě do Ruska. Nebyla zdaleka první zahraniční a nemusí být ani poslední.

Zhatit je však může jedna věc: finance. „Zatím je zimní plavání rozvojový sport a okrajové odvětví. Ráda bych si třeba zaplavala přes kanál La Manche tam a zpátky, což je jako Mount Everest pro horolezce. Záleží na tom, zda se mi podaří sehnat sponzora," uzavřela světová přebornice, která jinak pracuje jako účetní.

Věk: 41 let

O mojí činnosti: Zimní plavání je zatím vývojový sport. Jen Česká republika má pravidelné závody a pohár.

Životní motto: Když nemůžeš, tak přidej.

Záliby a koníčky: plavání cyklistika, rozhodcování na cyklistických závodech, spinning

Můj sen: Sny v plavání jsem si splnila, v osobním životě jsem spokojená. Chtěla bych ale vyzkoušet La Manche tam a zpátky. Příští rok bych pak ještě chtěla absolvovat mistrovství světa na kilometr.