Příkladem může být dům na rohu Šafaříkovy a Havlíčkovy ulice. Bytový dům ze začátku 20. století při ní přišel o štukovou výzdobu. Někteří při tom vzpomínali známou rekonstrukci školy v Kamenných Žirovnicích u Kladna, kdy stavební práce výrazně změnily ráz historické budovy.

Stejného vývoje se nyní někteří lidé začali bát u dalšího domu v Prostějově. Stavba s bohatou štukovou výzdobou z 19. století se nachází na rohu ulic Pod Kosířem a Martinákova. Přednedávnem se do ní pustili stavební dělníci, kteří začali objekt zateplovat. Na sociálních sítích se tak začaly množit zkazky o tom, že Prostějov tímto zásahem přijde o další svědectví o historii města.

Štuky zrenovujeme, tvrdí majitel

Jak ale tvrdí majitel stavby, kterého redakce oslovila, Josef Hanák, k újmě na historické hodnotě budovy nedojde.

"Na otázku, zda budeme zateplovat celý dům odpověď zní: jen částečně a štuková výzdoba domu bude zachována, renovována a uvedena do stavu odpovídajícímu barevnému ladění domu," ubezpečil muž. Zároveň popřel, že by se dům měl svým vzhledem přiblížit řečené budově v Havlíčkově ulici.

"Nehodláme z něj udělat dům, jenž je vidět na ulici Havlíčkova - nejsme barbaři. Díla mistrů, jenž stvořili tuto výzdobu domu ctíme a nechceme je zdevastovat," informoval redakci Josef Hanák.

Co říká desatero?

Národní památkový ústav (NPÚ) potvrdil, že stavební úřady mají jasné pokyny, jak k rekonstrukci budov přistupovat. A to i k rekonstrukci budov historických, které však nejsou mezi chráněnými památkami. Což platí jak o nyní již upraveném domě v Havlíčkově ulici, tak o stavbě v ulici Martinákově.

NPÚ přitom odkázal na desatero vydané ombudsmankou.

„Chránit architektonický obraz obce či města je úkolem místních samospráv a děje se tak v první řadě prostřednictvím kvalitních územních plánů. Stavební úřady však musí ke kultivaci prostředí přispívat tím, že budou svými rozhodnutími uvážlivě chránit a rozvíjet hodnotu staveb i urbanistického celku obecně,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová důvody vydání Desatera.

Stavební úřad musí podle ombudsmanky především shromáždit podklady o rozsahu úprav a objektivně vyhodnotit, zda se vzhled stavby změní či změnil. Posuzuje přitom vnější viditelné části, zejména výšku a orientaci stavby, její rozměry a tvar, stavebně technické provedení fasády a její barevnost, tvar střechy, umístění a členění okenních a dveřních výplní.

"Vzhledem k tomu, že stavební úřad má přispívat ke kultivaci existujícího prostředí, musí při posuzování stavebních úprav současně přihlížet také k zasazení stavby do území," píše se dále v desateru.

Své pochybnosti o tom, zda se tak děje. trvale vyjadřují někteří opoziční politici. Vadí jim v té souvislosti například stavba domu v Plumlovské ulici naproti hypermarketu Albert. Trnem v oku je zde zejména její výška, značně převyšující okolní zástavbu.