„Každým rokem jsou škody větší,“ shrnul stav škod na plodinách místní soukromý zemědělec Jan Coufal.

Situaci komplikuje i fakt, že se u Myslejovic a Kobylniček setkávají tři honitby, které obhospodařují tři různá honební společenství.

O lesy ve vojenském újezdu se starají Vojenské lesy a statky s pobočkou v Plumlově, malou část lesa vlastní Richard Belcredi z Brodku u Prostějova a skoro na všech polnostech vykonává právo myslivosti Určicko-Myslejovická honební společnost.

„Během posledních deseti dnů napáchali divočáci škodu na třech hektarech pšenice nejméně za sedmdesát pět tisíc,“ postěžoval si Coufal. Nepomohlo ani takzvané zapáchání, což je aplikace pachových přípravků, které by měly divočáky odradit.

O škodách pravidelně seznamuje v zápise o uplatnění škod určické myslivce. Od června už podal sedm žádostí v celkové výši sto sedmdesát pět tisíc korun.

„Plně chápu pana Coufala, všichni zemědělci tady mají problémy s prasaty,“ přiznal člen určických myslivců Josef Hýbl. Sám společně se synem hlídá své vlastní pole před divočáky.

„Černá zvěř je přemnožená v celé Evropě už několik let,“ vysvětlila mluvčí centrály Vojenských lesů a statků Marie Vašíčková. Vyjádření pobočky v Plumlově se Deníku nepodařilo získat, přestože byl úřední den.

Při náhradě škody se podle zákona má uzavřít dohoda mezi poškozeným a honební společností nebo řešit věc soudní cestou.

„Jak mám dokumentovat škody, které prasata napáchají? To mám každý den platit soudního znalce, aby úředně zadokumentoval stav polí?“ ptá se Coufal. „Podle zákona je zvěř národní bohatství, tak ať škody zaplatí stát,“ shrnul starosta určických myslivců Vladimír Spurný.

Černá zvěř se do okolních polí rozšiřuje z lesů ve vojenském újezdu. Lepšímu regulování stavu divočáků brání hranice honiteb i postoj úředníků. „My ani nemáme ve stavech zvěře černou zvěř, tady vůbec nemá být,“ informoval Hýbl.

Letos myslivci odstřelili čtyřicet sedm kusů divočáků. „Podle úředníků z životního prostředí musejí být dvě třetiny odstřelených prasat nejvýše roční selata a zbytek starší kusy zvěře,“ dodal Hýbl s tím, že takhle se rozmnožování divočáků nezastaví.

Zákonem je zakázáno dvě stě metrů od hranic honiteb mít postaveno myslivecké zařízení. „Žebříky, které jsme měli na kraji lesa, jsme museli odstranit, takže máme horší podmínky k odstřelům,“ uzavřel Hýbl.