Ten o situaci kolem přehrady mimo jiné uvádí: Na záchraně Plumlovské přehrady v současné době nepracují dvě komise, jak píše pan Pokorný: jedna na krajském úřadě a druhá při Mikroregionu Plumlovsko, ale komise jedna, a to při krajském úřadu, v jejímž čele je náměstkyně hejtmana MUDr. Jitka Chalánková.

Ohledně revitalizace Plumlovské přehrady se začalo jednat poté, co se přestala sypat do přehrady modrá skalice. Vedení obce Mostkovice se někdy po roce 2002 spojilo s Centrem pro cyanobkterie a jejich toxiny v Brně, s okolními obcemi a s městem Prostějov a byla vytvořena pracovní skupina, která začala řešit, co dál s přehradou.

Po vzniku Mikroregionu Plumlovsko v roce 2004 se tento svazek obcí rovněž aktivně zapojil do činnosti pracovní skupiny. Hledala se různá řešení, včetně ekonomických nákladů, a zjišťovalo se, kdo vše uhradí, když vlastníkem přehrady je stát.

Do hry vstupuje kraj

Problematika přehrady v tomto okamžiku začala přesahovat rámec okresu Prostějov. Po krajských volbách na podzim roku 2004 se proto oslovil hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík a jeho náměstek Pavel Horák, kterým vedení mikroregionu nastínilo situaci s Plumlovskou přehradou a požádalo je o součinnost.

Na základě pochopení vedení Olomouckého kraje začala počátkem roku 2005 pracovat krajská pracovní skupina k revitalizaci vodní nádrže Plumlov pod vedením náměstkyně hejtmana MUDr. Jitky Chalánkové.

V průběhu roku 2005 se do této skupiny postupně začleňovali zástupci samosprávy z okolí přehrady, zástupci státní správy se specializací na životní prostředí, hygienici, vodohospodáři, vlastník vodní nádrže, odborníci na cyanobkterie a jejich toxiny a další odborníci. Byla to asi dvacítka lidí, kteří začali diskutovat o tom, jaký zvolit další postup.

Diagnóza přehrady

Zjistilo se, že vlastně nikdo nezná „diagnózu přehrady“, a vlastně nevíme, jak ji léčit. Proto rozhodla pracovní skupina stanovit dva cíle – dlouhodobý a krátkodobý. K tomuto kroku je potřebné příslušné vodoprávní povolení a testování vhodné látky v uzavřených prostorách, tzv. mezokosmech.

Proto se vedení mikroregionu počátkem roku 2006 obrátilo se žádostí o finanční pomoc na město Prostějov, město Plumlov a obec Mostkovice a postupně se podařilo nashromáždit první finanční prostředky. Částku 250 tisíc korun schválilo zastupitelstvo města Prostějova, po dvaceti tisících korun přispělo město Plumlov a obec Mostkovice, mikroregion dal 10 tisíc korun.

Mikroregion Plumlovsko podal z podnětu náměstka hejtmana Olomouckého kraje Pavla Sekaniny, který se otázkou čisté přehrady zabývá delší dobu, žádost na významný projekt Olomouckého kraje a požádal Olomoucký kraj o příspěvek ve výši 1 milion korun na projekt Čistá Hloučela a vodní nádrž Plumlov.

Zastupitelstvo Olomouckého kraje v polovině roku 2006 poskytlo finanční prostředky a podařilo se tak sdružit celkem 1,3 milionu korun. V rámci projektu, jehož nositelem se stal Mikroregion Plumlovsko a ukončen bude v letošním roce, se zpracovala analýza sinic v sedimentech nádrže Plumlov.

Jak na sinice?

Agentura ochrany přírody a krajiny Olomouc zadala zpracování dvou studií k Obnově ekologické stability ve vybrané části povodí Hloučely.
V současné době se dokončuje návrh rozpracování možných variant a metod eliminace masového rozvoje sinic v povodí vodního toku Hloučela nad přehradní nádrží Plumlov. Vedení mikroregionu jednalo s poslancem Parlamentu ČR Radimem Fialou o finanční pomoci státu a získání dotací z evropských fondů ještě v období do roku 2013.

Pokud však nebude stanovena „diagnóza“ přehrady a její ekonomická náročnost, nikdo nedokáže pomoci. Byla vedena jednání i s Pozemkovým úřadem Prostějov a mikroregion požádá o komplexní pozemkové úpravy na katastrech těch obcí, které bude specifikovat projekt.

Ten by měl být podle příslibu zpracovatele předán se čtyřměsíčním předstihem oproti uzavřené smlouvě, tedy koncem letošního června. To umožní získat již pro rok 2008 finanční prostředky na realizaci některých opatření. A to jak z národních, tak evropských zdrojů.

Voda ke koupání

K nápravě současného stavu bude potřeba řady koordinovaných kroků. Ochotu budou muset projevit i vlastníci pozemků, na nichž budou nutná revitalizační opatření. To vše si vyžádá čas a nemalé finanční prostředky.

Prozatím nikdo žádnou aktivitu nevyvíjel, pouze krajská pracovní komise. V okamžiku, kdy bude celý projekt zpracován, seznámí s ním pracovní skupina jak starosty z dotčených obcí, tak i veřejnost. Vysvětlíme, co bude nutné dále dělat. Horizont jednotlivých kroků bude řádově několik let, ale výsledkem by měla být v budoucnu taková přehrada, aby se v ní dalo koupat.

Testy

V krátkodobém horizontu probíhá vodoprávní výjimka na testování pěti látek v přehradě a na základě biologického hodnocení případné odzkoušení jedné z nich na vodní nádrži již v letošním roce. K získání příslušného vodoprávního povolení se vyjadřuje celá řada institucí a orgánů. Žádost byla podána počátkem února letošního roku a v průběhu června by mohlo být vydáno pravomocné rozhodnutí.

Pokud by se něco sypalo do přehrady, vyjádří se k tomu odborníci, kteří musejí posoudit vliv látky na lidský organismus.

Schůzka s ministrem

Domnívám se, že i krajští zastupitelé tím, že zvedli ruku pro poskytnutí finančních prostředků na významný projekt Olomouckého kraje, udělali pro Plumlovskou přehradu to, co prozatím udělat mohli. Rovněž s panem poslancem Radimem Fialou otázku přehrady koordinujeme a v okamžiku, kdy budeme mít v ruce podrobný projekt, někdy počátkem července letošního roku, zprostředkuje nám i schůzku s ministrem zemědělství a pomůže nám hledat prostředky ve státním rozpočtu na rok 2008 a v evropských fondech.

Čističky nad nádrží

Otázka odkanalizování obcí nad přehradou na čističku odpadních vod do Prostějova je především záležitostí zastupitelstev jednotlivých obcí. Každá obec má zpracovaný svůj územní plán.

Pozemkový úřad v Prostějově potřebuje v rámci komplexních pozemkových úprav souvisejících s přehradou vedle finančních prostředků i lidské zdroje na realizaci akce, která potrvá i deset let. I s tímto požadavkem jsme se obrátili na pana poslance Fialu. A není pravdou, že bez pozemkových úprav není možné čerpat peníze z evropských fondů.

Nikdo nepřešlapuje

To všechno jsou zavádějící a mylné informace člověka, který by měl jako veřejně činný a zastupitel podávat přesné a nezkreslující informace.

Pro Plumlovskou přehradu se toho v posledním období hodně udělalo. Koordinované kroky však nebudou v žádném případě ukončeny do roku 2013. To je mylná představa. Pokud bude ochota, mohou být do té doby realizována některá opatření ke zlepšení stavu na přehradě.

Toto všechno o čem píši, zná i pan Pokorný, protože se některých jednání krajské pracovní skupiny účastnil. Výstupy si však vyložil jinak, než jaká je skutečnost.

Jeho představa, že dnes musí být všechno hotovo a zítra je již pozdě, je zarážející.

Domnívám se, že jako člověk veřejně činný by měl vystupovat tak, aby si nezavíral vrátka k dalším jednáním. Proto teď reaguji na jeho článek veřejně, poprvé a zároveň tímto způsobem naposledy.

Nikdo nepřešlapuje na místě. Pracovní skupina výsledky má a v okamžiku, kdy bude k dispozici celý projekt a bude stanoven další postup, bude veřejnost prostřednictvím médií informována.

Další informace lze očekávat počátkem července letošního roku. Do té doby nehodlám na „zavádějící“ články a veřejná vystoupení pana Pavla Pokorného, zastupitele obce Mostkovice, nijak reagovat.