„V Prostějově se nám během roku v této takzvané veřejné službě prostřídalo asi sto třicet lidí. Každý den jich do práce nastupuje kolem dvaceti," uvedla personalistka magistrátu Miroslava Ferancová.

Kromě nezaměstnaných pracují v ulicích města i lidé vykonávající veřejně prospěšné práce.

„To jsou místa zřízená po dohodě s Úřadem práce. Ti lidé jsou u nás v pracovním poměru, my jim platíme mzdu, za kterou pak dostaneme dotaci od státu, vysvětlila Ferancová. Dodala, že lidé zaměstnaní na veřejně prospěšných pracích naštěstí zůstávají, stejně jako ti, kteří si v ulicích města odpykávají alternativní trest obecně prospěšných prací.

Málem jsem se zhroutila

Pro mnoho lidí byla práce s koštětem skutečně traumatizující.

„Když jsem po vyšší odborné škole měla nastoupit veřejnou službu, málem jsem se zhroutila. Jen představa, že budu zametat náměstí s partou lidí v oranžových vestách, většinou s pochybnou minulostí, pro mě byla nepředstavitelná," přiznala pětadvacetiletá Martina z Plumlova. Bála se, že se u nich na malém městě po ní budou všichni dívat a říkat si, jak je neschopná.

„Nakonec jsem práci našla, sice podřadnou a na částečný úvazek, ale lepší než skončit na ulici," popisuje Martina.

Veřejná služba pro nezaměstnané je podle nálezu Ústavního soudu v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Dříve bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí.

Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci.

Názor senátorky

Politici nález Ústavního soudu většinou vítají.

„V naprosté většině uchazeči o zaměstnání vnímali veřejnou službu jako nucené práce jakoby za trest. Při úklidu veřejných prostranství se v reflexní vestě nijak nelišili od lidí, kteří touto formou vykonávali alternativní trest prostřednictvím Probační a mediační služby. Stát si vynucuje neplacenou práci od člověka, který se ocitl v nepříznivé sociální a ekonomické situaci. Místo podání pomocné ruky a nabídky k řešení se stát chová k těmto lidem nepřátelsky a přivádí je na pokraj sociálního vyloučení," je názor senátorky Boženy Sekaninové.

Přestože všichni nezaměstnaní i většina veřejnosti soudní verdikt přijala s nadšením, ústavní soudci nebyli ani zdaleka jednotní. Své výhrady k nálezu podala plná třetina z nich.

„Lehkoživkům, kvůli nimž byla mimo jiné zrušená právní úprava přijata, aby nadále nemohli vysávat veřejné zdroje, Ústavní soud bohužel vyslal signál přibližně tohoto znění: Až se zítra před polednem probudíte, můžete si v televizi bez obav a v klídku sledovat poněkud přisprostlou reality show a popíjet při tom lahváče. Narušit tuto pohodičku smí už jen zavolání kamarádů, nabízejících finančně zajímavou fušku…" napsal ve svém stanovisku k nálezu soudce Stanislav Balík.