„Je mi jedenapadesát let a v tomto věku mě už žádná stavební firma ani soukromníci nechtějí zaměstnat. Všichni dnes požadují mladé lidi plné energie a elánu, kteří odvádějí práci za dva, a na to už já nestačím. Svou práci dělám dobře, ale už před třemi roky jsem cítil, že na třicetileté kluky opravdu nemám,“ řekl Jiříček, který se snaží sehnat práci alespoň jako pomocník ve stavební firmě.

Podle majitele jedné menší prostějovské stavební firmy Jaroslava Matějky je logické, že zaměstnavatelé raději sáhnou po mladším a výkonnějším pracovníkovi. „Bohužel, je to tak. Když potřebuji elektrikáře nebo zedníky, vybírám si mladší kluky kolem třicítky. Nejsou to úplní nováčci, ale mají ještě dost síly a energie. V těchto oborech je práce velice fyzicky náročná a ne každý starší člověk ji zvládne,“ vysvětlil Matějka.

„K třicátému červnu 2004 jsme evidovali jedenáct set padesát uchazečů o zaměstnání starších padesáti let, ve stejném období roku 2005 jich bylo 1 237. O rok později se ucházelo o práci 1 056 těchto lidí. Koncem června loňského roku jsme evidovali 859 nezaměstnaných starších padesáti let a koncem dubna letošního roku máme v evidenci 834 uchazečů o zaměstnání starších padesáti let. Polovina z nich je na našem úřadě zapsaná více než rok,“ uvedl tiskový mluvčí Úřadu práce v Prostějově Adolf Tomandl.

Upozornil, že přestože čísla ukazují pokles, počet nezaměstnaných osob nad padesát let roste v souvislosti s poklesem nezaměstnanosti.

„Velkou roli v těchto případech hraje fakt, že osm z deseti našich klientů starších padesáti let má zdravotní omezení a nemohou vykonávat každou práci. Pro větší šanci najít si zaměstnání je zařazujeme do nejrůznějších grantových projektů, kde se mohou zdokonalit například v práci na počítačích,“ řekl Tomadl.
Lidé nad padesát let jsou jednou z nejproblémo¬vějších skupin na úřadech práce. Nejhůře jsou na tom ti se základním vzděláním nebo pouze vyučení lidé.