Kvůli špatně upraveným, skladovaným nebo přemrzlým plodnicím už museli vyhledat lékaře první nešťastníci.

Otravy po požití jedovatého druhu se zatím v olomouckých laboratořích nepotvrdily, s výjimkou případu ze Zlínského kraje, kde skončil v nemocnici pacient, který snědl muchomůrku tygrovanou.

„Jen za uplynulý víkend jsme měli na urgentu tři případy podezření na otravu houbami, ale ani v jednom se otrava jedovatou houbou neprokázala,“ informoval mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

Už 15 případů

Olomoučtí toxikologové v laboratoři vyšetřovali patnáct případů za tuto sezonu. Čtrnáct z Olomouckého kraje, jeden ze sousedního Zlínska.

„Pouze jeden byl pozitivní. V moči pacienta ze Zlínského kraje jsme zjistili stopové množství muskarinu, jedná se o toxin mochomůrky tygrované,“ sdělila toxikoložka Jana Spurná z Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Fakultní nemocnice Olomouc.

V ostatních případech pacienty dohnaly k lékaři problémy způsobené nedostatečně upravenými plodnicemi nebo špatně skladovanými houbami před jejich zpracováním.

„Houby rostou a lidé by si měli dávat pozor, zejména na muchomůrky zelenou a tygrovanou,“ připomínala Spurná, vedoucí laboratoří.

Jaké jedovky rostou?

Mykologové upozorňují, že v přírodě se v těchto dnech hojně vyskytuje jak muchomůrka tygrovaná, tak zelená, což je nejjedovatější houba rostoucí na území České republiky, která každoročně způsobuje smrtelné otravy.

„Rostou hodně, a to nejen v lesích, ale i v parcích. Jsou i jedovaté druhy pavučinců, třepenitka svazčitá, hodně roste čechratka podvinutá,“ vyjmenovával mykolog Jiří Polčák.

Muchomůrku tygrovanou mohou méně znalí houbaři zaměnit za chutnou muchomůrku růžovku.

„Muchomůrku zelenou si snad může zaměnit za žampion jen úplný trouba. Problém je bohužel v tom, že někteří lidé neumí sbírat houby. Denně se setkávám s tím, že je houba vyřezaná u země. Je to základní chyba, protože kalich muchomůrky zelené zůstane v zemi a lidé ho neuvidí,“ poukazoval mykolog a opakoval, že plodničku je potřeba vytočit ze země a jamku zahrabat.

V minulých dnech byly opakovaně přízemní mrazíky a ve vyšších polohách jsou houby přemrzlé, zejména na loukách,

„Houby vydrží v lese dlouho a lákají, i když zespodu je vidět, že rourky nebo lupeny mají jinou barvu, jsou poškozeny. Je potřeba na to dávat pozor,“ připomínal mykolog Jiří Polčák.

„Nejčastější otravy jsou totiž z jedlých hub: zapařených, nedostatečně tepelně zpracovaných nebo právě přemrzlých,“ uzavřel.

Zákeřná muchomůrka zelená

U otrav muchomůrkou zelenou připomínají odborníci zrádnost v tom, že se otrava neobjeví hned, ale klidně za 30 hodin. Člověk si pak hned nemusí vybavit, že právě houbový pokrm mu mohl přivodit závažný zdravotní stav. Jenže právě čas hraje tu největší roli.

Muchomůrka zelená má na svědomí 90 procent všech smrtelných otrav houbami. Potíže začínají zvracením a následně se objevuje krev ve vodnaté stolici. Poté přijde fáze, kdy problémy ustanou. To už ovšem dochází k selhávání jater. Někdy přitom může stačit jedna plodnice i méně.

„Pokud má člověk nemocná játra, jeho život je v bezprostředním ohrožení,“ upozornila toxikoložka.

Kalich smrti, barva lupenů – základní znaky!Muchomůrka zelená.
Muchomůrku zelenou mohou méně zkušení houbaři snadno zaměnit se žampionem, holubinkou nebo i bedlou. Mladé plodnice nejjedovatější houby rostoucí v České republice se podobají pýchavce. Od neškodných a velmi chutných druhů hub ji lze přitom odlišit poměrně jednoduše. Pozornost je potřeba věnovat lupenům, které jsou u žampionu hnědé – světle až tmavě – u muchomůrky zelené jsou lupeny bílé barvy. Dalším nepřehlédnutelným znakem je takzvaný kalich smrti, který se z žampionů nevyskytuje. Od holubinek či masáka se plodnice nejjedovatější houby odlišuje prstenem a pochvou.