„Chtěl bych se zmínit i o dalších zajímavostech, jako je třeba spor o místo posledního odpočinku knížete Bořivoje. První přemyslovský panovník, jehož na Moravě pokřtil arcibiskup Metoděj, byl Fótiův současník,“ naznačil Jan Jankůj, kterého Prostějované znají jako sklářského výtvarníka, ale méně už jako amatérského historika.

„Historie mě bavila od malička, ale život běžel jinak a nakonec jsem místo ní vystudoval uměleckou sklářskou školu v Železném Brodě,“ usmívá se jediný prostějovský sklář, jehož plastika zdobí foyer obnovené Nové scény Národního divadla v Praze.

Iniciátor několika ročníků salonů prostějovských výtvarníků v okresním archivu nevystavuje příliš často. Naposledy se představil v roce 2015 v Muzeu Prostějovska, tehdy jako designér skla, ilustrátor a portrétista do skla a leštěného kamene. Jan Jankůj pracuje v ústraní svého ateliéru na okraji Prostějova a ve volném čase čte dějepisná pojednání a setkává se znalci zejména moravské historie.

Nezastírá, že patří k moravským patriotům.

„Nejsem hlasatelem nějaké samostatnosti, ale Morava a hlavně její historie by si zasluhovala více naší pozornosti a úcty. Když například slyším z rádia, jak popisují posluchačům tradiční český kroj z Kyjova, je mi smutno,“ přiznal Jan Jankůj.

Přednášku o nejvýznamnějším českém byzantologovi Františku Dvorníkovi zahájí Jankůj ve středu 21. února o půl šesté večer. Doprovodí ji projekcí fotografií, historických map a archeologických nákresů.

Aulu Cyrilometodějského gymnázia na podzim rozdiskutovaly archeoložka Hana Čižmářová, která mluvila o keltských vykopávkách u Němčic nad Hanou, a také archivářka Jiřina Štouračová, jež nabídla svůj pohled na vztah křesťanství a islámu.