Pane Usnule, kdy se začalo uvažovat o rozhledně?
Poprvé se tak stalo někdy v roce 2011. S nápadem přišel pan Švadlenka pracující pro vojenské lesy. Tehdy jsme ale stavěli penzion, navíc nás stihla rodinná tragédie. Nebylo tak na rozhlednu pomyšlení.
Později, někdy v letech 2014, 2015 přijel Pavel Horák. A ptal se, co bychom potřebovali na přitáhnutí více turistů. Odpověděli jsme, že rolbu, sněžné dělo a vlek. Brzy na to zavolal, že ani jedno z toho s přispěním dotace nezískáme. Ale na rozhlednu že je vypsaný titul.

Kdy začala její příprava?
Asi tři roky zpět jsme započali přípravné práce, včetně projektu. Loni jsme pak udělali základy, tři metry hluboké. Je tam plno betonu a oceli. A samotnou stavbu jsme odstartovali letos v březnu, na Josefa.


Co je na rozhledně speciálního?
Pár lidí už ji navštívilo. Oceňují hlavně její vzdušnost a eleganci, i díky šesti pilířům ze smrkové kulatiny. Lidé jsou také rádi za zábradlí po obou stranách. Navíc pro ty, kteří se bojí výšek, jsme udělali na ochozu pevnou podlahu, bez průzorů dolů.

Odkud je materiál použitý na rozhledně?
Dřevo je z Repešského žlebu. Jsou to vytáhlé, pravidelně rostlé smrky. A použité kamenivo pak z nedalekého kamenolomu.

Velkým tématem zejména minulého roku byla rozhledna na Velkém Kosíři. Tu po třech letech musely nechat kvůli statice uzavřít. Neměli jste proto při budování trochu obavy?
Strašně moc lidí za námi s tímto chodilo a chodí. A strach jsme popravdě měli. Nicméně byli jsme u stavby dnes a denně, nic jsme neošulili. A věříme projektu. Bylo to pro nás každopádně varování.



Na horní plošinu smí naráz jen deset lidí. Je to z důvodu statiky či spíše prostoru?
Spíše kvůli místu. I když po cestě nahoru jsou tři vyhýbací plošiny. Stavba je ale dobře udělaná. Měli jsme tu už vichřice a ani se nehne.

Bude vstup na rozhlednu placený? Nebo bude stavba volně přístupná?
Volně přístupná určitě nebude. Nemáme vše ještě finančně pokryté. Nejdříve tak bude vstupné dobrovolné, po Novém roce se pak rozhodneme pro nějakou částku.