Jaké jsou vaše dojmy z prvního soudního jednání, u kterého jste byl poprvé v roli přísedícího?

Měl se konat soud kvůli loupežnému přepadení, které se stalo v srpnu na parkovišti u Společenského domu na Komenského ulici (dva mladíci přepadli devětačtyřice­tiletou ženu, které po přetahování ukradli kabelku – pozn. red). Protože se jeden z lupičů k soudu nedostavil, tak muselo být jednání odročeno na listopad. Bylo to tedy hodně rychlé, takže uvidíme u dalšího jednání.

Tak to jste si zatím nestihl svou novou funkci ani užít. V čem konkrétně spočívá vaše práce u soudu?

Doma si musím nastudovat žaloby k případu, který jsem dostal přidělený. Pak musím chodit na jednotlivá jednání a sledovat výslechy, abych si uměl dát celý případ dohromady. Na závěr soudního jednání pak probíhá porada senátu, na které se debatuje o výši trestu.

Na funkci přísedícího vás navrhli plumlovští radní, jejich návrh schválili zastupitelé a pak i soud. Musel jste se dlouho rozmýšlet, jestli funkci vezmete, nebo jste měl hned jasno?

Z Plumlova jsme byli zvoleni jako přísedící dva lidé. Nejprve jsem si zjistil informace, abych věděl, co práce přísedícího obnáší, a po jejich prostudování jsem souhlasil. Jsem člověk, který má rád spravedlnost, a říkal jsem si, že když můžu být nápomocný při jejím sjednávání, tak proč to nezkusit? Zároveň je to pro mě i zajímavá zkušenost.

Jaké případy vás lákají, a kterým byste se naopak rád vyhnul?

Zajímaly by mě případy z oblasti trestního práva, naopak nerad bych se účastnil soudního jednání, které se bude týkat rodinného práva. Jsou to případy, které odkrývají osudy rodin, jejichž členové nejsou schopni se mezi sebou domluvit, a to je pro mě smutná záležitost.

Je časově náročné skloubit zaměstnání s funkcí přísedícího u soudu?

Mám volnou pracovní dobu a čas v práci si organizuji sám, takže nemám problém skloubit práci s funkcí přísedícího. Navíc práce u soudu není zase tak časově náročná a měsíčně mi zabere jen několik hodin, takže věřím, že budu zvládat obojí. (ham)