Například sedmdesátiletá Marie Crhonková chodí ke specialistům i několikrát do měsíce. Na kontroly a také pro léky na srdce, tlak a žlučník. Na regulačních poplatcích pokaždé zaplatí přes dvě stě korun, což je pro důchodkyni citelný zásah do rozpočtu. Nový systém tedy paní Marie přivítala.

„Pokud bych v nemocnici nemusela platit, začala bych chodit tam. Stoupnu si určitě do řady, kde se poplatky budou vracet,“ řekla žena.

Důchodkyně ovšem stejně jako stovky dalších netuší, že ji čeká plno papírování, případně i podávání daňového přiznání.

„Tato paní zákonitě překoná hranici, kdy bude muset podávat daňové přiznání a platit státu daň z darů,“ reagoval Tomáš Želazko, tiskový mluvčí společnosti Agel, která má prostějovskou nemocnici v pronájmu.

„Na jednu stranu lidé ušetří, na druhou stranu je čeká obrovské papírování,“ dodal.

Jak vysoká je hranice, kdy pacient překročí limit a bude muset podávat daňové přiznání, je zatím nejasné. „Mohou to být buďto tři nebo až dvacet tisíc korun. V případě třítisícové hranice by šlo o darovací daň z jiného majetkového prospěchu, v druhém případě daň z peněžních prostředků,“ vysvětlil prostějovský odborník na daně.

Na to, zda lidé budou opravdu nuceni po vyčerpání určitého limitu podávat daňové přiznání, jsme se v pátek chtěli zeptat i náměstka hejtmana Olomouckého kraje Michaela Fischera, který má oblast zdravotnictví na starosti, ale celý den si na odpověď na krátkou otázku Prostějovského deníku neudělal čas.

„Jsem z toho dost v šoku. Pokud bych musela podávat daňové přiznání a měla s tím jen starosti, musela bych si pořádně promyslet, zda si nechám poplatky vrátit,“ poznamenala Crhonková.