„Jsem zde poprvé a nečekal jsem takový počet zvířat a zajímavých plemen. O chovatelství se nijak zvlášť nezajímám, ale je asi dobře, že takové výstavy jsou," řekl dvacetiletý Zdeněk Pilák.

Třicetimetrová hala nabídla během zasněžené soboty a neděle moravského bílého hnědookého králíka, holuba rysa, holuba kudrnáče, holuba s názvem moravský pštros a mnoho dalších.

Především moravští bílí hnědoocí králíci, kteří byli vyšlechtěni na Hané, jsou srdcovou záležitostí. Většina chovatelů moravského bílého je důchodového věku, proto jsou na místě obavy, že toto nejmladší plemeno u nás zanikne.

„Jsou uznaným plemenem teprve od roku 1984. K tomuto chovu musí mít člověk vztah. Mnoho členů našeho klubu je již v důchodovém věku, rádi předáme zkušenosti mladším. Chovat moravského bílého hnědookého králíka je o něco náročnější, ale s pomocí zkušenějšího se vzniklé problémy dají překonat. Mě třeba baví chovat králíky od dětství, stačí jen chtít," říká pětasedmdesátiletý Miloslav Zbraněk z Němčic nad Hanou, který je chovatelem-pamětníkem.

Posoudit králíka, který si zaslouží pohár, ale není nijak snadné. Vše má svá přesná, a hlavně přísná pravidla. „Dospělý králík musí mít váhu podle vzorníku od tří do čtyř kilo. Důležitá je pěkná záď bez hrbolů, zkrátka měl by to být na pohled libový králík, který má pružnou srst," popsal kritéria Jan Jirků, který jezdí králíky, po tom, co absolvoval tříletý kurz v Čáslavi, posuzovat na domácí i zahraniční výstavy.

„U moravského bílého hnědookého králíka se navíc šlechtí kromě čisté bílé srsti i barva drápů. Ty musí být u tohoto plemene co nejtmavší," dodal posuzovatel Jirků s tím, že závěrečné zkoušky na posuzovatele nejsou legrace.

„Kroužek máme, dva body, nepravidelný obojek, struktura peří uvolněná v podocasníku, ocas je širší, delší," diktoval posuzovatel holubů Josef Bíroš z Věrovan zapisovateli informace o moravském pštrosovi.

„Holub může získat až plný počet, sto bodů. Za každou vadu se strhávají body. Sto bodů ale holubi nedostávají, nejvíce mohou mít 96 bodů. A přednost ve finále mají pak náročnější plemena," vysvětlil bodování holubů Josef Bíroš, který prozradil, že vyrůstal v paneláku a v sedmnácti mu rodiče pořídili zahradu, kde mohl chovat, kromě slepic, také holuby.

Zajímavostí výstavy byl holub rys, který pochází z Polska a byl vyšlechtěn v Německu. Na výstavě se jich sešlo téměř padesát.

„Holub rys má čtyři barvy, modrou, černou, červenou a žlutou. Rozlišujeme ale ještě bělohroté a barevnohroté, pruhové, kterých je nejvíc v Německu, a šupkaté," popsal holuba rysa osmašedesátiletý František Dostál, který toto plemeno chová pětatřicet let.

„Někteří se ale těmto holubům věnují přes půl století," upozornil František Dostál na své kolegy.

Samotné uspořádání výstavy stojí organizátory mnoho sil a nesmí jim chybět nadšení pro věc.

„Jsem rád, že na výstavu přispěl prostějovský magistrát. Sehnat peníze na akce tohoto typu není totiž jednoduché," nechal se slyšet hlavní organizátor Vratislav Slavík, který návštěvníkům nabídl i klobásky.