Budou procházet či projíždět auty ty úseky, které nejsou dobře patrné na družicových snímcích, které slouží pro mapování jako podklad.

„Obsahem místního šetření je prověřit pohledem nebo dotazem charakter těch objektů, které jsou na leteckých snímcích špatně čitelné, přeměřit parametry nových silnic, mostů a jiných objektů, zjistit druh výroby u průmyslových a jiných podniků, u nichž došlo v posledním období ke změně, a zejména prověřit a projet vybrané i neveřejné zpevněné komunikace, hlavně v lesních oblastech," vysvětlil ředitel Vojenského geografického a hydrometeorolo­gického úřadu Marek Vaněk.

Kartografové se při představování musí vždy legitimovat speciální služební průkazkou Ministerstva obrany České republiky.

První vojenské mapy byly "od oka"

Vojenské mapování má v našich krajích už velmi dlouhou tradici. Poprvé mohli důstojníka s kompasem a deskami v sedle koně spatřit hanáčtí sedláci už téměř před dvěma sty padesáti lety.

„V roce 1764 začalo v celé rakouské říši první mapování z příkazu císaře Josefa II. Po něm také nese jméno Josefské," vysvětlil historik Karel Hronek.

První mapy byly ale jen přibližné.

„Mapovalo se metodou „a la vue", což do češtiny přeloženo znamená „od oka". Mapovalo se od jara do podzimu a jeden důstojník tak za sezónu dokázal zakreslit kolem 350 kilometrů čtverečních. V praxi to vypadalo, tak, že se skupina vojáků rozjela ráno z hostince nebo statku, kde byli „na kvartýře" a večer zde pak skreslovali svoje skicy. Docházelo přitom k různým nepřesnostem a omylům, takže například půdorysy některých obcí na severu Prostějovska jsou otočeny o devadesát stupňů," vysvětlil Hronek.

Právě nepřesnosti se staly mapě osudné.

„Původním záměrem bylo vytvořit podrobnou mapu celé říše. Při skreslování jednotlivých listů pořízených bez měření se však celý obraz bortil nebo naopak rozpadal," podotkl Hronek.

Větrný mlýn u dnešní Nivy na mapě I. vojenského mapování.

Triangulační věže překonaly družice

Přesto je mapování dodnes cenným svědectvím o stavu krajiny před průmyslovou revolucí. K mapám navíc vznikaly i slovní popisy, které jejich hodnotu ještě znásobují.

Nedostatky josefských map odstranil o šedesát let později stabilní katastr a druhé vojenské mapování zvané Františkovo.

„Zde už byl vypracován matematický základ a použit trigonometrický systém," uvedl Hronek

Ve třicátých letech tak pokryla naše země síť triangulačních věží, jejichž poškození se trestalo. S rozvojem družicových navigačních systémů v posledních letech ale zase z krajiny mizí a stávají se spíše technickou kuriozitou.