Po krku jsme si naštěstí nešli, říká starosta Tesař

Přesto se při vyslovení jména Jana Tesaře vybaví lidem spíše kauza nákupu pozemků za velodromem nebo problémy jeho syna, který začal podnikat s Janem Hubáčkem odsouzeným za kšeftování s dováženým benzínem, než třeba oprava Národního domu. Jím vedené radnici se poslední dobou vytýkala i horší komunikace s občany, a to například v souvislosti se zrušením Základní školy Rejskova, jež vyprovokovalo i demonstraci pod okny radnice.

„Jako starosta si musíte zvyknout na to, že se k vaší osobě vyjadřují hlavně lidé, kteří mají potřebu vás kritizovat,“ říká Jan Tesař, který už letos v komunálních volbách nebude kandidovat. V Prostějově s politikou končí. Z jeho bohatých zkušeností se nastupující garnitura může určitě poučit. „Věřím, že to budou dělat o něco lépe,“ tvrdí Tesař.

Odcházíte z politiky. Jak moc vás to štve?

Kandidovat jsem mohl. Zřejmě jsem ale nepřesvědčil své kolegy, aby mě zařadili na přední místo kandidátky. I proto jsem se rozhodl nekandidovat letos vůbec.

S čím jste před dvanácti lety do politiky vstupoval?

Naším krédem bylo, aby se v Prostějově žilo slušně a v rámci finančních možností radnice i lépe. Jestli se nám tento záměr zdařil, to musí posoudit občané.

V čem vidíte problémy současného Prostějova?

Kritickou oblastí v Prostějově je jistě doprava, především počet parkovacích míst v centru. Tento problém by mohl vyřešit parkovací dům pro čtyři stovky aut na místě současného Společenského domu. Je to ovšem tak, že stavbu parkovacích domů lidé sice podporují, ale jen do chvíle, než zjistí, že by měl stát před jejich panelákem. A pak je tu otázka vnějších okruhů. Především toho severozápadního. Ve spolupráci s krajem by se mělo dosáhnout toho, že přes centrum města nebude jezdit tolik aut a zejména náklaďáků. S podobnými záležitostmi se ale potýkají všechna města.

Co si myslíte, že se vám za těch dvanáct let povedlo?

Myslím, že se solidně obsadila průmyslová zóna, kde lidé dostali šanci najít zaměstnání. I díky tomu máme v Prostějově stále nejnižší nezaměstnanost v Olomouckém kraji, a to i navzdory opakovanému propouštění v Oděvním podniku. Za úspěch považuji také nedávné vybudování fotbalového areálu na sídlišti E. Beneše. Snad se nyní podaří zlepšit podmínky pro naše fotbalisty; třeba tím, že se vybudují šatny u dvou městských hřišť za Hloučelou. Zmínil bych ještě stavbu severní obslužné a také aktuální propojení Kralické a Určické ulice. K plynulejší dopravě v Prostějově rozhodně přispělo i vybudování několika rondelů, mimo jiné na Petrském náměstí. Zbývá ještě udělat kruhové křižovatky na konci Plumlovské, na Jiráskově náměstí a na Přikrylově náměstí u knihovny.

To jsou pozitiva. S vaším jménem je ale často spojována záležitost s pozemky za velodromem. Vy a Vlastimil Uchytil jste je před pár lety koupili za cenu orné půdy přibližně měsíc před tím, se z nich změnou územního plánu staly přibližně čtyřnásobně dražší stavební parcely. Přitom se spekulovalo o tom, že jste využili informací, jež jste jako zástupci města měli k dispozici. Na těchto pozemcích má postavený dům pan místostarosta Uchytil, stejně jako váš syn. Jak se na tuto kauzu díváte s odstupem času?

Změna orné půdy na stavební parcely je naprosto běžná a automatická. Děje se ve všech městech právě na základě změny územního plánu a také vydání stavebního povolení. Územní plán však nejprve musí schválit zastupitelstvo. Záměr o převedení orné půdy na stavební parcely, a to nejen v případě pozemků ze velodromem, byl v zákonem daných termínech vyvěšen na úřední desce.

Každý měl možnost se podle něj zařídit. Městské zastupitelstvo pak tuto změnu mohlo, ale nemuselo schválit. Nicméně není žádným tajemstvím, že se tímto případem zabýval Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality z Brna. Ten ovšem neshledal žádné pochybení. A právě výsledky šetření policie v této záležitosti považuji za zásadní.

Dlouholeté spojenectví ODS a ČSSD podle některých hlasů „zabetonovalo“ prostějovskou radnici natolik, si radní mohli schválit v podstatě cokoliv, co se jim zamanulo. Jak byste na to reagoval?

Podle mě kontrola rozhodnutí na prostějovské radnici vždycky byla. Ať už zastupitelstvo vypadá jakkoli, vždycky je někdo v opozici. Z podstaty věci je tam od toho, aby kritizoval a kontroloval. Tuto roli plnili v současném zastupitelstvu mimo jiné komunisté. Na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že pokud se zastupitelstvo nedokáže na ničem dohodnout, tak se toho moc neudělá.

Za těch dvanáct let bychom určitě nevybudovali, případně neopravili tolik věcí, pokud bychom si šli všichni vzájemně po krku. To by člověk musel veškerou svou energii věnovat tomu, aby podrazil svého protivníka a sám se udržel. Nejsem přesvědčen, že je tento konfrontační přístup lepší. Ať už k vedení města nebo čehokoliv jiného.

V poslední době, když se řešily nějaké zásadnější problémy, jste za město výrazněji nevystupoval. Čím to?

Na radnici jsme byli natolik sehraný tým, že jsme se v těch zásadních věcech, jako byl například rozpočet, vždycky dokázali shodnout. Jsem přesvědčen, že moje role jako starosty nebyla ve fungování prostějovské radnice rozhodující, šlo především o tým. A pokud tým fungoval podle mých představ, nebylo třeba, abych do něčeho výrazněji zasahoval.

Jak jste se ve své funkci vyrovnával s kritikou?

Postupem času jsem se stal klidnějším. Uvědomil jsem si, že k jednání starosty se vyjadřují hlavně lidé, kteří mají potřebu kritizovat. V takovém momentě je třeba zachovat klid, raději v duchu několikrát napočítat do dvaceti a nedat se znechutit. Často je opravdu hodně co zlepšovat. Na druhou stranu faktické znalosti lidí, kteří vás kritizují, bývají často velice tristní.

Vydáte se v politice ještě někam dál? Už v roce 1996 jste kandidoval do senátu a v prvním kole jste zvítězil, ale v druhém nakonec uspěl Jan Kavan. Do senátu jste kandidoval i jako starosta města Prostějova, a to o čtyři roky později. Senátní volby budou za dva roky, nezkusíte to do třetice?

O tomto jsem zatím neuvažoval, rozjet předvolební kampaň do senátu je však hodně náročné i nákladné. V tuto chvíli myslím, že se o to už pokoušet nebudu.

Co tedy budete dělat?

Přecházím do soukromé sféry, v níž jsem působil před vstupem do politiky. (Janu Tesařovi a jeho rodině patří hotel Avion na prostějovském náměstí E. Husserla, pozn. redakce). Rozhodně si nemyslím, že se v podnikání budu nudit. Nicméně dosud se ode mě očekávalo, že se jako starosta budu účastnit akcí i po pracovní době. Tohle mi teď odpadne. Ušetřený čas budu moci věnovat vnukovi, tenisu nebo ježdění na kole.

MARTIN ZAORAL

Narodil se v říjnu roku 1946 v Prostějově. Po základní škole nebyl z politických důvodů přijat na střední školu, začal se tedy učit soustružníkem v Agrostroji Prostějov. Střední průmyslovou školu strojnickou začal studovat až v roce 1964 a po maturitě nastoupil na Strojní fakultu VUT v Brně. Po závěrečných státních zkouškách nastoupil do obchodního oddělení podniku Agrostroj Prostějov, kde mohl využít své jazykové znalosti. V komunálních volbách v roce 1994 byl zvolen do zastupitelstva a městské rady. Od roku 1998 zastává funkci starosty města Prostějova. V roce 1971 se oženil, jeho manželka Alice je zubní lékařkou. Mají spolu dva dospělé syny. Jana a Jaroslava. (zdroj MÚ Prostějov)