Slyšel jsem, že v květnu na plumlovském zámku představíte svoji novou výstavu. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Přivezu kolekci obrazů pod názvem „Déjà-vu“ - což je zajímavý fenomén, kdy máme pocit, že to, co právě zažíváme, se už jednou stalo. Půjde opět o figurální tematiku, technikou akrylu na plátně a kombinovanou technikou.

Na zámku jste v minulosti vystavovala už několikrát. Vzpomenete si, kdy to bylo vůbec poprvé?

V prostorách zámku Plumlov vystavuji svoji tvorbu již od roku 2003. Prostředí je mi blízké také citově. Nadšenci, kteří na zámku působí snad znají onen pocit, který bych popsala jako pozitivní energii, kterou zámek vyzařuje.

Ano, to s vámi souhlasím. I já, když se ocitnu v blízkosti plumlovského zámku, cítím zvláštní energii. A myslím, že tak zámek působí na řadu lidí. Jako rodilý Plumlovák mám k němu navíc i jakýsi ochranitelský vztah už od útlého mládí. A co vy, jaké jsou vaše nejranější vzpomínky na zámek?

Moje kostelecká babička mne kdysi brávala na procházky a výlety po okolí. Tehdy jsem viděla zámek poprvé. Z jedné strany už z dálky trůnil ve výšce jako velikánský dům, ale z vnitřní strany nádvoří člověka překvapil svojí nezvyklou a komplikovanou krásou se sloupořadím až do vyšších poschodí. Zámek se tyčil jako poschoďový dort. Aspoň tak sem to vnímala kdysi jako malá. Jako by se mi náhle pootevřel průnik do minulosti. A nešlo jen o zámek, ale i o starý hrad, podhradí a okolí.

Měly tyto dětské prožitky následně nějaký vliv na vaši uměleckou tvorbu?

Babička mi vyprávěla různé příběhy. Jednou veselé, pak smutné a někdy i strašidelné. Ukládaly se mi do paměti a přetransformovaly se časem do knížky pro děti „Pohádky a povídání z dávné Hané“, která vyšla ve dvou vydáních v pražském nakladatelství Jalna. Na první limitované vydání přispěl polovinou nákladů Okrašlovací spolek Prostějov. Moje tvořivost se však ubírala rovněž směrem výtvarným. Jsem členkou různých výtvarných uskupení doma i v zahraničí a pořádám každoročně výstavy.

Mohou v dohledné době lidé obdivovat vaše díla i jinde než na květnové plumlovské výstavě?

Již v březnu se zúčastním s dalšími německými výtvarníky takzvané „Muzejní noci“ ve Stuttgartu. To budou jeden den všechny muzea a galerie otevřeny až do půlnoci. V důstojných prostorách Staré radnice v centru města vystavím několik svých obrazů. Je to hezká akce, která si nachází tradici také v českých městech. Kromě toho publikuji již čtvrtým rokem pravidelně každý měsíc své dadaistické hravé básničky v češtině ve slovenském humoristickém plátku Bumerang.

Je zřejmé, že umělecké nadání máte již od mládí, ale vím, že jste rovněž vystudovanou psycholožkou. Věnujete se této profesi ve svém pracovním životě?

Ano, jako psycholožka působím ve Stuttgartu na několika institutech, kde přednáším o psychologii chování, duševním zdraví a interkulturalitě.

Na závěr se vrátím ještě k vaší jarní výstavě na plumlovském zámku. Ví se už, kdy bude vernisáž?

Měla by se odehrát 2. května. Na Plumlov se už moc těším a doufám, že nám bude počasí přát.