Zatím se však neví, jestli letos bude vůbec možné látky proti sinicím na Plumlovské přehradě použít. Vše záleží na množství sinic ve vodě. Množství chemikálie na bázi hliníku ve vodě neuvítal Jan Lacina, člověk, který se problematikou kvality vody na přehradě profesionálně zabýval asi třicet let.

„Myslím si, že hliník je cizorodý prvek a mám obavu z použitého množství,“ tvrdí Jan Lacina. Ošetření vody plné vodního květu chemikálií považuje za provizorní a nouzové. „Sám bych raději zvolil jiné, ekologičtější prostředky, třeba huminové kyseliny,“ uvádí.

Dále by řešil situaci kolem přehrady především sběrnou kanalizací okolních obcí a jejím navázáním na prostějovskou čističku odpadních vod. Jako bezrizikové a výhodné označil odkanalizování i Pavel Punčochář, ředitel sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství. Takovou kanalizaci by však museli posvětit starostové obcí. A zádrhel je prý v tom, že na čištění v Prostějově nejsou peníze.

„Ač se do vody nalije něco mezi stem až sto padesáti tunami prostředku proti vodnímu květu, tak obsah hliníku v chemikálii je jen devět procent, tedy něco mezi deseti až patnácti tunami hliníku,“ upřesňuje Blahoslav Maršálek z centra pro sinice, oborník, který v současnosti bojuje na přehradě proti vodnímu květu.

Maršálek také odmítá, že hliník je cizorodý. „Už teď se v přehradních sedimentech nachází jako jejich přirozená součást,“ potvrdil Maršálek. K napojení na centrální čistírnu odpadních vod dodává, že podobnou investici prý nikdo nezaplatí. „Moderní přístup je decentralizace, odpady se likvidují tam, kde vznikají,“ dokládá Maršálek.