Do Pivína, se momentálně díky opravám silnice na Gandii, dostanete jedinou cestou. Když se k obci blížíte právě po této silnici od Tvorovic, kde okolní pole s pšenicí zlátnou v letním slunci, vypadá hanácká víska, jakoby se stydlivě schovávala ve vlnící se krajině.

„Slunce je veliký básník a napsalo krásnou báseň zlatým perem na naši zem,“ napsal básník Jiří Wolker a snad se inspiroval právě tady.

Na slavnosti se kromě obce podílely všechny činné spolky, včetně základní školy. V patnáct hodin vyšel slavnostní průvod od Obecního domu, okolo hasičské zbrojnice a kostela, k památníku obětem 1.světové války. V průvodu nechyběli krojovaní Hanáci, hasiči všech věkových kategorií, myslivci, členové divadelní společnosti Větřák, dechová hudba, ani prvorepublikově oblečení organizátoři.

U pomníku zazněla federální státní hymna, členové Československé obce legionářské tam slavnostně položili věnec a starosta obce Jan Vrána přivítal přítomné Pivíňáky a hosty. Vzpomněl klíčové okamžiky místních dějin v souvislosti s historií republiky i světa.

„Okolo tohoto pomníku většina z nás, tady stojících, chodila do školy. Hráli jsme si tu a běhali kolem něj. Tehdy nám nedocházelo, jak velký má význam. Ani dnes se nedokážeme přesně vžít do pocitů lidí, kteří ho na tomto čestném místě, v roce 1924, zbudovali. Jaká musela být asi hrdost na to, že se náš národ po letech zase osamostatnil, že se náš jazyk a kultura zachovali,“ zmínil se svém projevu místostarosta Pivína a předseda Mikroregionu Němčicko Kamil Štětař.

Poté dostali slovo hosté. Hejtman Olomouckého kraje, rodák ze sousedních Výšovic, Ladislav Okleštěk neopomněl připomenout, že za prvních dvacet let republiky se dokázalo mnohem víc, než v jakémkoli dalším období za stejnou dobu. A právě v duchu první republiky byla většina expozic v obci. Koloniální zboží ve stánku pod kostelem, expozice v hasičské zbrojnici, nebo školní třída se starými pomůckami.

„Toto všechno bylo na půdě, nebo ve sklepě,“ prozradila návštěvníkům ředitelka školy Květoslava Žondrová. Příchozí si mohli zkusit psát plnicím perem do písanky, nebo křídou na tabuli. Ze starých lavic dýchala doba dávno minulá.

V obecním domě probíhala výstava exponátů k období první republiky, sběratele, badatele a pamětníka Františka Riegla z Kojetína a výstava obrazů pivínského rodáka Květoslava Černého.

„Vy, tady v sále, vidíte malované obrazy, které jsou svědectvím toho, jak se dříve hospodařilo s koňskými povozy. Ale já znám, panem Černým vyobrazeného, koně velkého jak celá tato zeď,“ rozpovídal se na výstavě hejtman Ladislav Okleštěk.

„Ten obraz se nachází v průjezdu mého rodného domu ve Výšovicích,“ doplnil. Úvodní slovo pana Reigla o klíčových okamžicích naší země tak volně přešlo v diskusi a vzpomínání.

Výstava a všechny expozice byly přístupné až do sedmé hodiny večerní. Pak už byl čas na taneční zábavu, kde k tanci i poslechu zahrála kapela Modrá rosa. (adp)

ANKETA

Politici, kteří si přijeli do Pivína připomenout významné výročí, odpovídali Deníku na otázku „Co pro Vás znamená být Čech“:

Božena Sekaninová, senátorka: „Hrdost! Měli bychom být hrdí na to, že jsme Češi. Náš národ měl vše…“

Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje: „Národní hrdost. Když se totiž člověk narodí tady, tak se nemusí stydět za to, odkud je. Já jsem sice Moravák, ale jsem hrdý na to, že jsem se narodil v Československu.“

Stanislav Korčák, europoslanec: „Měli bychom být hlavně hrdí. Být hrdý na dědictví předků, přispět k němu a předat jej našim dětem. Dědictví otců zachovej nám, Pane… To vystihuje vše.“