Jakub Oulehla takhle už více než rok zkouší a piluje chuti svého piva, které vaří podomácku v Prostějově. A věří, že s ním uspěje nejen u příbuzných a známých, ale také na soutěži.

„Podruhé se s kamarády chystám na klání v Kostelci u Zlína. Doufám, že uspěji,“ prozradil dvaadvacetiletý vysokoškolák.

Jakube, co bylo na začátku? Jak ses k vaření piva dostal?
Na chmelové brigádě. Tam jsem s pár kamarády začal přemýšlet nad tím, že bychom si mohli vařit pivo sami. Částečně v tom roli hrála i kvalita piva z velkých výroben.

S čím jste začínali? Jaké příslušenství jste potřebovali?
Hned na začátek byla nutností lednička. A tu jsme získali. Začali jsme se také učit o tom, jak vůbec vařit. Dá se toho dnes sehnat hodně, na internetu je spousta rad i receptů. Knížky jsme pak použili na zdokonalení.


Jak dlouhá doba uplynula od prvních plánů po první uvařenou várku?
Asi dva měsíce jsme se připravovali, hlavně jsme sháněli informace a suroviny. Nejtěžší bylo zajištění velkého, třicetilitrového hrnce. Pak jsme si opatřili ještě scezovačku, velkou vařečku, spilku a další hrnce. Nutné byly i dva teploměry. Těžkosti jsme měli i se sháněním chmele, pomáhají nám ale minipivovary.

Jaká byla nakonec první várka?
Šlo o polotmavou třináctku a kupodivu se celkem povedla. Tedy na to kolik chyb jsme při výrobě udělali.

Co všechno jsi ještě zkoušel vyrobit za piva?
Například pšeničné, také IPU, i tmavé pivo. Na návrh jednoho z kamarádů, Adama, teď dojde na pivo s chilli.


Jaké chystáte pro výrobu zlepšováky?
Rádi bychom třeba lepší chlazení. Také chceme něco udělat s tím, aby se pivo nepřipalovalo.

Kolik nakonec vybavení pro vaření piva stálo?
Zatím asi jedenáct tisíc. S míchátkem a chlazením to budou další čtyři.

Jaké jsou pro tebe plány do budoucna?
Rád bych uvařil zase něco nového a hlavně uspěl v Kostelci u Zlína v soutěži.

Jak hodnotíš český pivní trh, mám tím na mysli hlavně velkovýrobu. Dopřáváte si nyní vůbec piva z velkých pivovarů?
Moc ne. Připadají mi skoro stejná. Jsou dělaná tak, aby chutnala všem. Není na nich dnes nic výjimečného. Upřednostňuji tak minipivovary. Mám rád třeba Klášterní pivovar Strahov, německý Aecht nebo Matušku.