„Zastupitelstvo petici projednalo. Po rozsáhlé diskuzi ale neodsouhlasilo přehodnocení svého dřívějšího souhlasného stanoviska k plánovanému projektu,“ konstatovala starostka Němčic nad Hanou Ivana Dvořáková.

Návrh na výstavbu provozu je momentálně ve fázi zjišťovacího řízení.

„Dotčené úřady vydávají svá stanoviska, která jsou pro konečné rozhodnutí o stavbě nezbytná,“ přiblížila starostka s tím, že verdikt vydá krajský úřad.

Signatáři petice zvažují další kroky

Signatáři petici zvažují, jak postupovat dál.

„Zabýváme se možností upozornit na to, že závod má vyrůst v záplavové zóně. Dále je tu otázka, zda není dotčený areál Stavebních strojů zasažen starou ekologickou zátěží,“ vyjádřil se Jiří Zatloukal, opoziční němčický zastupitel a člen petičního výboru.

Petici v Němčicích podepsalo 576 lidí.

„Přece nemusíme kvůli patnácti pracovním místům v třísměnném provozu vítat záměr, který počítá s tím, že náklaďáky přivezou každý rok do města padesát tisíc tun odpadních vod. Z jídelen, rybáren či jatek,“ poznamenal Zatloukal a současně poukázal na to, že pár set metrů od plánovaného závodu je plocha vyhrazená pro výstavbu rodinných domů.

„Kdo bude chtít u takové fabriky stavět?“ ptá se.

Továrna schovaná v zeleni

Starostka Ivana Dvořáková slíbila, že město průmyslový areál ukryje v zeleni. „U silnice bude park,“ tvrdí.

Podle provozního ředitele spoluinvestora projektu firmy Onivon Petra Machače nabídne závod pracovní příležitost třiceti lidem. Místní přitom ujišťuje, že se nemusí bát hluku ani zápachu.

Minimální hluk a zápach

„Provoz působí jen minimální hluk. Uzavřená přeprava vstupní suroviny, chráněné výrobní prostory s odsáváním vzduchu a specifický provozní řád pak zamezí tomu, aby okolí bylo obtěžováno zápachem,“ slibuje Machač.

Moderní technologie z doposud nevyužívaných a obtížně odstranitelných odpadů, které produkují například jídelny či potravinářské závody, umí vyrobit surovinu pro mazivo a paliva. Využít se dá třeba v automobilovém průmyslu. A ani vedlejší produkty z výroby neskončí na skládce.

„Zužitkují se jako surovina pro bioplynové stanice nebo palivo pro cementárny,“ přiblížil Petr Machač.

Obavy

Obyvatelé Němčic mají za humny obrovskou skládku včetně nebezpečného odpadu. Obecní kase přináší peníze, místní si na ni již zvykli. Obavy z továrny na likvidaci tuků tak pocházejí nejspíš z dob, kdy v Němčicích ještě fungoval cukrovar. Zápach z jeho areálu prostupoval celé město.

„Cukrovarníci nám přitom kdysi také slibovali, že jejich provoz zapáchat nebude,“ připomíná Jiří Zatloukal. (rh)

Prostějovský deník|Propagujte i svojí stránku