Redaktor Deníku se vypravil na místo činu dva měsíce po nejhorší ekologické katastrofě na Moravě. „My ale média nezvali…“ diví se skupinka lidí u rybářského areálu za choryňským mostem. Pravicoví politici na místní i republikové úrovni, regionální hudebnice a ekoložka, ale také řadoví občané si tu dávají schůzku právě kvůli jedům v Bečvě. Probírají nová fakta i ještě nepotvrzené informace a spekulace.
Zprávy přicházejí od lidí, spolků, ze sféry průmyslu.
Skutečnosti, které zná jen pachatel
Právě v Choryni, pod mostem přes cestu 43913, tu lidé viděli první ryby (hlavně parmy), které plavaly břichem vzhůru, dalších až čtyřicet tun ryb pak uhynulo směrem na západ k Hustopečím.
„V pondělí z chemičky tvrdili, že oni přece s kyanidem nedělají. Ale teprve ve čtvrtek se ukázalo, že ryby zabil právě kyanid,“ podotýká Stanislav Blaha.
Přítomným celá situace připomíná film s kriminální zápletkou při objasňování vražd, kdy zásadní skutečnosti zná jen a pouze pachatel.
Ostatně, právě na okolnosti a průběh vyšetřování otravy ryb v Bečvě poukazují snad nejvíce.
„V lékárnách se přísně hlídá každá kapka jedu, tady však očividně a bez kontroly někdo disponuje s velkým množstvím kyanidu. A nikdo to radikálně neřeší,“ říká Hana Skacalová. Je vidět, že má obavy i z toho, co se může stát příště.
Popisuje také zkušenosti rybářů zasahujících při úhynu v Bečvě s chlorem, jenž je schopen neutralizovat další látky ve vodě.
Lidé míní, že snad už předem nachystaným chlorem viník maskuje tuto závažnou havárii.
„Co to nádraží ve Lhotce?“ ptá se Lenka Halová, která má zřízený facebookový portál „Bečva bez jedů“. Naráží nejen na dlouhé řady cisteren, ale i množící se zvěsti o únicích z nich.
Chceme vědět proč, kdo a jak selhal!
Pátrající veřejnost tedy míří ke kolejišti. Pozornost dále obrací na kanály na severním břehu řeky (někde prý s chemikálií „vyžraným“ porostem) ústící od nádraží a několika fabrik.
V jednom se každopádně u Bečvy lidé shodují: „Pokud se nenajde viník, chceme vědět proč, kdo a jak selhal!“
Upozorňují, že je třeba podobným, ne-li horším situacím v budoucnu zamezit. Legislativně a lepší přípravou krizových plánů. Od choryňského břehu se část účastníků schůzky vrací v zápachu z rozmáznutého lejna na botě. Značí to štěstí, či smůlu?
I před vrátnicemi chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí, považované za jednoho z hlavních podezřelých, se nese jakýsi odér.
„Ale, vždyť to tolik nesmrdí!“ míní zaměstnankyně spěchající na parkoviště.
Ona i oslovení kolegové – pochopitelně bez uvedení jmen – proklamují jednohlasně, že od nich jedy do řeky Bečvy netečou. „Alespoň my o tom nevíme,“ dodávají.