Právě on měl v minulém volebním období na starosti městkou pokladnu, která například kvůli budování aquaparku a fotbalových hřišť zchudla o zhruba čtvrt miliardy korun. Pro důstojný život ve starém činžáku ale peníze nenašel.

„Musel by tady bydlet nějaký papaláš, aby se to zlepšilo,“ míní Josef Pospíšil, jeden z nájemníků takzvaného „parlamentu“, který byl postaven ve třicátých letech minulého století.

Černá plíseň řádí všude

„Město před nějakými deseti lety vyměnilo okna. Jinak na dům od té doby v podstatě nesáhlo,“ vrtí hlavou Pospíšil.

Další z nájemnic, Soňa Lauschová, odtahuje sedačku v potemnělém obývacím pokoji. Omítka je vlhkem rozbitá a stěnu pod oknem pokrývají plísně.

„Když je stříkám Savem, dávám syna na den dva k rodičům, aby ty výpary nevdechoval,“ popisuje. V kuchyni jí tmavá houba roste kolem sporáku, na nevytápěné toaletě se černají kouty.

„Podívejte se na dveře na pavlač. Vlhkost je pokřivila a rozbila,“ ukazuje nájemnice.

Drahomíra Slavíková žije v městském činžáku s manželem. Pokoj, který užívají jako obývák a ložnici, má odhadem 25 metrů čtverečních. Koupelna a kuchyň v jednom asi sedm.

„Máme zde strašné vlhko,“ stěžuje si a shýbá se ke kredenci. Přejíždí rukou po podlaze pod nábytkem a nastavuje dlaň. Je mokrá.

Petra Kolářová se do domu přistěhovala spolu s partnerem a synem.

„Za byt jsme Domovní správě zaplatili sedmdesát tisíc korun. Bylo to dluh po bývalém nájemníkovi. Oprava bydlení nás pak přišla na osmdesát tisíc. Pět tisíc jsme investovali do zařízení pro snižování vlhkosti,“ vypočítává a její partner Břetislav Jeneš ukazuje ke kuchyňskému koutu. Stejně jako u nedoléhajících oken se tam černá plíseň.

Vysoký nájem

„Platíme smluvní nájemné. Činí dvaapadesát korun za metr čtvereční,“ zdůrazňuje.

Tato částka je vůbec nejvyšší, jakou město partajím v městských bytech vyměřuje. Stejný, nebo jen nepatrně nižší nájem platí v „parlamentu“ podle Petry Kolářové i ostatní.

„Jen na nás rýžují, ale nic pro dům nedělají,“ shodují se nájemníci.

Výzva radnici? Bez reakce

V petici, kterou loni podepsalo sedmdesát devět obyvatel domu, se ptali, kdy město zateplí plášť budovy, kdy zlikviduje plísně a kdy vymění nefungující dřevěná okna za nová, plastová.

„Výzvu jsme adresovali jak Domovní správě, tak panu starostovi. Odpověď ale ani z jedné strany nepřišla,“ tvrdí Kolářová.

Vyjádření starosty

Nový starosta Prostějova Miroslav Pišťák se v úterý nechal slyšet, že si není jistý, zda tito lidé žijí v otřesných podmínkách.

„Jejich představa o tom, že se dům přebudujeme, je však naivní. Nejsou na to peníze,“ prohlásil Pišťák, ale současně podotkl, že jisté kroky pro zlepšení stavu nemovitosti už Domovní správa podnikla. O co přesně šlo, to si ale nevybavil.

„Ozvěte se mi za týden, budu vědět víc,“ uzavřel.

Slib místostarostky

Prostějovská místostarostka Alena Rašková (ČSSD), která má na starosti bytové záležitosti, se prý petici z roku 2010 nedostala. „Ke mně ten dopis nepřišel. O stavu domu ale něco vím,“ řekla.

Předchozí rada města, v níž Rašková měla své křeslo, údajně o zateplení budovy hovořila, ale neuskutečnila ji. Zdůvodnila to tím, že přestal fungovat program Zelená úsporám.

„O situaci v domě se budu zajímat. Bydlet v těchto podmínkách a za takové peníze? To ne,“ slibuje místostarostka Rašková. (rh)