Přestože nevyloučil, že se takový dokument může objevit ještě třeba v pondělí, kdy se v budově soudu sejde věřitelská schůze věřitelů, prohlásil:

„Možnost, že Oděvní podnik skončí v konkurzu, se oproti minulým týdnům výrazně zvýšila.“

Zhruba sedmnáct set zaměstnanců oděvářského gigantu soudce ubezpečil, že případný konkurz, který znamená rozprodej firmy, nemusí nutně ukončit výrobu.

„Záleží pouze na tom, zda má firma peníze na další provoz, či jí tyto finance chybí,“ prohlásil Jan Kozák.

Na čem se dohodnou věřitelé?

Karel Samec, mediální mluvčí Oděvního podniku, informoval, že společnost má zakázky nasmlouvané pouze do konce dubna.

„Firma zatím po dohodě s předběžným věřitelským výborem využívá k provoznímu financování příjmy z podnikových prodejen a plateb od dalších zákazníků. Zdaleka to však nestačí. Management proto dál jedná i o jiných prostředcích, jež by zajistily pokračování výroby,“ popsal Samec s tím, že propad zakázek na další měsíce je tak výrazný, že se OP většímu zeštíhlení určitě nevyhne.

„Přesné počty a případně další opatření nechce ale nikdo do jednání věřitelů příští pondělí v Brně uvádět,“ poznamenal.

Upozornil, že většina zákazníků OP nyní s objednávkami čeká až na rozhodnutí věřitelů. „Odběratelé totiž požadují garance, že OP bude schopno všechny zakázky vyrobit,“ zmínil se Samec.

OP a prodej?

Prostějovskému deníku se z kruhů blízkých OP podařilo zjistit, že o část podniku mají zájem investoři z Itálie.

„K potenciálním zájemcům se nemohu vyjadřovat,“ reagoval na tuto informaci Karel Samec.

Pokud na pondělní schůzce věřitelů někdo nepředloží plán výroby a její financování, pak bude muset OP zavřít nebo výrazně omezit svůj provoz. Sto padesát zaměstnanců už ostatně ke konci března dostalo z prostějovského podniku výpovědi. Na dlažbě skončili třeba šičky, skladníci, prodavačky a administrativ­ní síly.

Část odstupného vyplatí stát

Všichni zůstali bez odstupného, jež činilo pět platů. Firma přiznala, že pro ně v pokladně 13,5 milionů korun, což je celková výše odstupného, zkrátka nemá. Část z toho, co jim podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele náleží, jim vyplatí stát.

„Celková výše měsíční výplaty jednomu pracovníkovi je limitována částkou ve výši zhruba pětatřiceti tisíc korun. Proto může úřad práce vyplatit propuštěným lidem nejvýše necelého pět a půl milionu korun,“ nechal se slyšet ředitel Úřadu práce Prostějov Vojtěch Pospíšil. Stát bude chtít tyto peníze získat nazpět

Pospíšil upozornil, že zbývající část mzdových nároků mohou bývalí zaměstnanci uplatňovat u insolvenčního správce OP.

„Tím je brněnský advokát Jaroslav Svoboda. Kontaktujte jej, pošlete mu výši pohledávky, kopii pracovní smlouvy i výpovědi,“ doporučila Magda Besedová z pražské kanceláře Poradny při finanční tísni.