Pokud se svých studnách mají vynylchlorid, který je součástí objeveného mraku jedů, může jim pití takové vody způsobit zdravotní problémy. Rizikem je rakovina jater, bujení v plicích, mozku, lymfatickém a krevním systému.
„Zemědělské plodiny, které se v okolí Olšany pěstují, ohroženy nejsou. Chlorované ethyleny se obecně vzato v rostlinných ani zvířecích tělech neshromažďují,“ ujišťuje Vojtěch Musil ze společnosti Dekonta.
Právě tato firma provádí od loňska mezi Bystročicemi, Olšany a Dubany rozsáhlý průzkum.
„Momentálně běží druhá etapa projektu, kdy ověřujeme účinnost zvolených sanačních technologií. Snažíme se také určit hranice kontaminačního mraku a to na východ od spojnice Hablova a Duban na Hané.
V tomto prostoru budou průzkumné vrty a odběr vzorků podzemních vod ještě pokračovat,“ vysvětlil Vojtěch Musil.
Čím bude nejlepší zbytky po průmyslových odmašťovadlech, které před více než dvaceti lety unikaly v obrovském množství z tanků někdejší Sigmy Lutín, zlikvidovat, specialisté dosud nezveřejnili.
„Vyhodnocení je teprve před námi. Zatím lze říci jen to, že metody založené na aplikaci fyzikálně-chemických činidel a na bázi organických substrátů vykazují uspokojivou účinnost,“ konstatoval Musil.
Znečištění v podzemních vodách zůstane
Experti by s ověřením nejúčinnějších technologií měli být hotoví v březnu 2012. Co bude se zamořenými spodními vodami pak?
„Odstraníme velké množství chlorovaných ethylenů, ovšem znečištění v podzemních vodách zůstane i po ukončení projektu. Jaký bude další vývoj a zda bude třeba přistoupit k nějakému sanačnímu zásahu, nevíme,“ reagoval Vojtěch Musil z firmy Dekonta.
Nynější průzkum území a hledání účinných ideální technologií přijde na téměř pětadvacet milionů korun. Přibližně jedenadvacet milionů zaplatí Unie, stát přidá více než milion a zbytek uhradí obec.
Studny v Olšanech u Prostějova ovšem neznečišťují jen odmašťovadla. Je v nich i příliš mnoho nebezpečného herbicidu atrazinu a dusičnanů.