Doplácejí na lajdáky. Řeč je o lidech, kteří každodenně třídí odpad a přesto na poplatcích odvádějí městu stejnou částku jako ti, kterým separace nic neříká. Příkladem zcela odlišného přístupu jsou přesně identifikovatelní majitelé rodinných domů a anonymní obyvatelé lidnatých sídlišť v Prostějově. Zatímco jedni naplní popelnici na komunální odpad za dva až tři týdny, těm druhým kontejnery nestačí už po třech dnech.

„Nechápu, že někomu nestačí popelnice na týden. Většinu biologického odpadu dáváme na kompost a kdyby se daly třídit plechovky a víčka od jogurtů, nevím, co bych do popelnice dávala,“ poznamenala Jana Mádrová z Prostějova, která při venčení psa dělá pravidelná kolečka kolem hnízd na tříděný odpad. „Kdo netřídí, měl by platit za likvidaci odpadu víc,“ vyjádřila jasně svůj názor Mádrová.

„Podobný podnět jsme nedostali poprvé. O podobném řešení ale zatím neuvažujeme,“ uvedl místostarosta Vlastimil Uchytil s tím, že ve městě jsou přesně stanovené svozové trasy, které počítají se stálými náklady na provoz sběrných vozů.

„Lidé v rodinných domcích se naučili třídit odpady rychle. Problém je na sídlištích, kde bytová družstva nemají dostatek kontejnerů, takže se odpadky v pytlích objevují i vedle nich. Tento stav chceme v průběhu roku řešit.

I když se rostoucí trend produkce komunálního odpadu v loňském roce zastavil, na skládkách končí příliš mnoho zbytků z domácností.
„V roce 2006 vyprodukovali Prostějované 10 794 tun komunálního odpadu. Přesná čísla za loňský rok sice ještě nejsou k dispozici, ale už teď naznačují, že budou dokonce i nižší,“ naznačila zvrat k lepšímu mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.

O roku 2002 poplatek za popelnice rostl. Z původních 250 korun na 492 koruny, které zaplatíme letos. A černé mraky se už stahují i nad pětisetkorunovou hranicí stanovenou zákonem. Pracovníci ministerstva životního prostředí připravují novelu, která by poplatek obyvatel zvýšila až na 900 korun.

„Počítá se i ze zvýšením poplatku pro obce za uložení komunálního odpadu na skládky. V současné době platíme okolo čtyř set korun, brzy by to mohlo být i 1500 korun,“ nastínil Uchytil záměry ministerstva, které by měly lidi prostřednictvím obcí přinutit k výraznější změně přístupu v nakládání s domácím odpadem.