Rušno mají kominíci v celém prostějovském regionu. „Práce je hodně. Lidi to nechávají na poslední chvíli,“ řekl Jan Nágl, kominík z Prostějova. Zanedbaná péče o komín, který odvádí kouř z tuhých paliv, přitom může skončit požárem.

„Pokud je nános sazí větší než třicet milimetrů, stává se tato vrstva hořlavou a vzniká takzvaný komínový požár, při kterém vzroste teplota až na dvanáct set stupňů Celsia. Komín to pak nevydrží, popraská a do okolí se uvolňuje teplo kolem sto padesáti stupňů. Vyschlé dřevo v jeho okolí pak rázem vzplane a dochází k požáru,“ popsal Jaroslav Schön, viceprezident Společenstva kominíků České republiky (SK ČR).

U plynového vytápění jsou kontrola a vyčištění komínu nutné jednak kvůli jeho životnosti, ale také kvůli zamezení tvorby škodlivých látek.

„Z devadesáti procent jsou tyto komíny vyvložkované a z toho se v drtivé většině jedná o hliníkovou vložku. Tento kov podléhá časem korozi, kdy se vytvoří takzvané hliníkové silice a vnitřek komínu se potáhne šupinkami. Ty je třeba odstranit. Nejhorší situace je ve starých komínech, které byly dříve u pevných paliv. Sem se dostávají saze se sírou. Komín se potí, vzniká voda a pak také sirovodík či kyselina sírová,“ vyjmenoval a podotkl, že v domácnosti o špatné funkčnosti napoví zamlžená okna. Také upozornil na vyčištění ptačích hnízd a pavučin, které zamezují tahu a způsobují návrat kouře do místnosti.

Hrozí otravy

Zákon ukládá, že kontrola komínů je nutná u plynového topení jednou za půl roku a u tuhých paliv dokonce šestkrát ročně. Od 1. ledna příštího roku se však zákon mění. „Komín si budou moci lidé čistit sami, ale pozor, jedenkrát ročně musí přijít odborně způsobilá osoba, které jednak majitel domu ukáže záznamy o jeho vlastním čištění, ale také komín překontroluje. Dosud člověk nesměl do jeho úprav zasahovat,“ upozornil Schön.

„Pokud nebudou mít lidé potvrzení od řádného kominíka, pojišťovny se s ním nebudou bavit. Nyní bude odpovědnost na každém majiteli,“ vysvětlil Schön.

Stejně tak je třeba mít v pořádku i samotný plynový kotel. „Většina spotřebičů má od svého dodavatele doporučené a přímo nasmlouvané techniky, kteří provádějí například sondy, čištění hořáků a podobně,“ přiblížil Vladimír Fiala, který se zabývá revizí a kontrolou systému od plynové přípojky až po částečnou revizi kotle.

„Nejhorší to bývá ve starších zástavbách, kdy je kotel umístěný v koupelně a je tam ještě průtokový ohřívač vody. Dochází k nedokonalému spalování, protože v místnosti není dostatek vzduchu a mísí se v ní ještě spaliny z kotle. Pak se tvoří oxid uhelnatý, který způsobuje otravu. Je bezbarvý a bez zápachu,“ doplnil.

Nejlépe je kontrolovat už na jaře

Také tvrdí, že nejlepší dobou, kdy nechat kotel zkontrolovat, je naopak konec topné sezony.

„Tím pádem pak na podzim nemusejí lidé nic řešit,“ dodal Fiala. Poukázal však k oblastem, které postihla velká voda, že zde je celková kontrola zvláště na místě.

„Pokud došlo k posunu půdy a domu, je možné, že se narušilo potrubí a může zde unikat plyn, který má svou specifickou vůni,“ upozornil revizní technik.

Od září minulého roku až do letošního března vyjížděli hasiči v souvislosti s topnou sezonou ke zhruba čtyřiceti požárům.

„Většinou šlo o požár sazí v komíně. Buď to necháváme vyhořet, ovšem pokud se jedná o větší případ, kdy hrozí rozboření komína a rozšíření požáru, pak jednotka hořící vrstvu sazí vybírá a komín protahuje štětkou,“ popsal Zdeněk Hošák, mluvčí krajských hasičů.