Pane Kadleci, co říkáte na obdržení ceny?
Udělené Ceny města Prostějova 2017 si velice vážím a děkuji všem, kteří mají pocit, že byly nebo i jsou moje snahy o zviditelnění Prostějova naplňovány. Jsem silným prostějovským patriotem a činím tak moc rád.

Vzpomenete si ještě na svůj první rozhovor?
Jedním z prvních rozhovorů pro někdejší prostějovskou Stráž lidu bylo pěkné povídání s legendárním Josefem Bicanem, když byl, myslím, v Němčicích na Hané nebo v Nezamyslicích, se starými pány pražského SK Slávia. Měl tam už jen slavnostní výkop a pak jsme spolu seděli na lavičce. Mimo jiné jsem se ho zeptal, zda vzpomíná na někdejší slávu fotbalového SK Prostějov. Vzpomínám si, že řekl: "To bylo vynikající mužstvo a v obraně tam hrál - říkali mu "drivko", ano, tvrdý, jako dřevo, ale vždy fér....." Připomněl jsem mu jméno - Omachlík.


Máte za sebou padesát let sportovní novinařiny. Vždy jste ale byl externím spolupracovníkem. Neuvažoval jste o profesionální kariéře?
Maturoval jsem na prostějovské Střední průmyslové škole oděvní, měl jsem pak své hlavní povolání a sportovní novinařinu jsem dělal nějak navíc, externě, jako svého velikého "koníčka". Dodnes se tak bavím i v důchodu, a moc rád.

Jak se za dobu vašeho psaní změnila novinařina?
Novinařina se změnila moc. Když si vzpomenu, jak jsem musel vše psát na psacím stroji, v neděli večer telefonovat do hospod v prostějovském okrese a zjišťovat fotbalové výsledky utkání, která se kde hrála, a pak až do pondělního rána počítat a seřazovat tabulky jednotlivých soutěží, vše na psacím stroji napsat, přinést do redakce a pak jít do práce. To bývala "morda". Dnešní počítače - to je balada.


Vzpomínáte si na některého prostějovského sportovce, s nímž jste rád dělal rozhovory?
Moc rád jsem hovořil s Oldou Machačem. Jednou, když se náš "nároďák" doslova porval se Sověty při utkání v Moskvě, probírali jsme to s Oldou příležitostně na prostějovském hlavním náměstí, žil už v Brně. "Nediv se", říkal mně, "když tě některý ten parchant při srážce u mantinelu píchne koncem hokejky do žeber a vychrlí na tebe - učiť sa, učiť sa, skazal Lenin." Nezabil bys ho ?"

Setkal jste se s mnoha zajímavými osobnostmi světového formátu. Kdo na vás nejvíce zapůsobil?
Vzpomínám třeba na setkání s nezapomenutelným hokejistou Gretzkym. Když jsem byl s mým kamarádem z dětství, který už žil od roku 1969 ve Švýcarsku, v Montrealu před utkáním Montreal Canadiens - Buffalo na stadionu v baru, procházel okolo nás Gretzky. Můj přítel měl na sobě československý reprezentační dres s podpisy Jágra a Haška, který jsem mu zde obstaral a přivezl. Požádal Gretzkyho o připojení jeho podpisu k těm dvěma. Po Naganu 1998 Gretzky svůj podpis připojil s poznámkou, že bude v dobré společnosti… To jsme viděli v Montrealu Haška, pak v utkání Ottava - Pittsburgh Jágra a následně při utkání Buffalo - Pittsburgh "třešničku na dortu" - Jágra proti Haškovi.


Je podle vás Prostějov "Město sportu", kterýmžto titulem se chlubí? A zažil jste něco jako zlatý věk sportu v Prostějově?
Ano, jsme právem městem sportu. Máme na světové úrovni parašutismus, tenis a raftaře, na celorepublikové ženský volejbal, box, basket, i když nyní pod hlavičkou Olomoucko, lukostřelbu, mládežnický zápas v TJ Sokol I v Čechovicích. Také nohejbal a na velmi dobré úrovni hokej a fotbal. Nerad bych na něco zapomněl. Tak si myslím, že "zlatý věk" prostějovského sportu prožíváme v současnosti, zlatý fotbalový se prožíval před druhou světovou válkou a ještě i v jejím průběhu zásluhou SK Prostějov. Amatérští mistři Československa a později velicí soupeři Sparty a Slávie v lize, účastníci Středoevropského poháru. A dorost SK Prostějov, mistr Čech a Moravy 1948.

Máte i po těch letech praxe nějaký nenaplněný cíl v novinařině?
Řadím se mezi skromné osoby. A tak - když se ptáš - o nějakých svých nenaplněných cílech v novinařině nevím.