„Dýně rozdám. Vezme si je dcera a sousedka. Za každou dýni ale budu chtít nazpět po dvou sklenicích zavařeniny. Chutná mi,“ usmála se osmdesátiletá pěstitelka Marie Říhová z Brodku u Prostějova.

Tykve nejdřív nabízela místní škole.

„Řekli mi však, že ji děti nejí. Raději prý mají banány,“ pokrčila rameny.

Hrst dýňových semínek vysadila před časem do kouta zahrady, kde měla kompost. Zalévala je, ale vzešli pouze dvě z nich dvě.

Dýně jeden člověk sám neunese

„Řekla jsem si, však on se o ně Pán Bůh postará. A postaral se,“ ukázala na dvě obrovité zralé dýně, a další, která ještě dozrávala. Odnášet je budou muset dva muži.

„Jeden ji nenaloží. Už to zkoušel, ale jen ji nadzvednul,“ popsala. Zmínila se, že dýně pěstovala na zahrádce jen párkrát. Tak obrovité jako letos je ale nikdy neměla.