První účastníci se začali scházet už od dvanácti hodin. Na plakátech byl avizovaný začátek v jednu, první projevy však přišly o několik desítek minut později. Po kratičkém úvodu svolavatele Aleše Badinky vystoupil Karel Kubrt, prohlašující se za novináře. Mezi internetovými blogery je tato postava známá také jako František Karel Ladislav. Připomněl nedávný případ ubitého muže ve Strakonicích a vysvětlil jak souvisí s cikánskou otázkou a nezapomněl ani na Židy. „Jsou to především média většinou vlastněná Židy, která nám říkají, koho máme volit. A která už teď v podstatě zvolila Žida Fishera prezidentem," prohlásil Kubrt.
„Zrádče!"
Láskou k médiím ostatně většina přítomných opravdu neoplývala. „Mošé, ty židovská redaktorská svině! Zrádče!" pokřikovali občas jednotlivci z hloučků i po autorovi tohoto článku.
„Pryč s cikánskou špínou! Vystřílet!"
Další řečník v emotivním projevu připomněl, že pro cikánskou otázku musíme najít stálé místo ve svých myslích a k rétorice přidal i gestikulaci politika, který v jednom ze sousedních států uspěl za poslední velké hospodářské krize. „Do projevů zaznívali z davu výkřiky jako „Pryč s cikánskou špínou! Vystřílet!" a podobně.
Starostčino dojetí a slova místních
Na závěr těchto projevů vystoupila starostka Dřevnovic Bohumila Charvátová. „Nevím, jak vám mám poděkovat za tato slova. Je to něco, co všichni ví a nikdo to neřekne nahlas. Konečně se nás někdo zastane," prohlásila pohnutým hlasem do mikrofonu.
Nakonec vystoupili i místní lidé, kterým soužití zvláště s přistěhovalci ze Vsetína přináší opravdu velké problémy.
„V noci se tady nedá spát, do dvou, do tří do rána dělají cigáni pod oknem kravál. Ráno pak vyspávají a já jdu do práce na ně vydělávat. A nikdo na ně nemůže," prohlašovala žena, která bydlí v dřevnovické části Útěky.
„Akorát dneska tady byl klid, i kdyby se měly vybít okna u kina, tak za ten týden klidu by to stálo," kontroval z davu starší muž. Nutno poznamenat, že behem akce k žádnému podobnému incidentu nedošlo.
Průvod, policisté a těžkooděnci
Pak začali organizátoři formovat průvod do čtyřstupů. Dopředu se postavili místní v čele se starostkou. „Půjdeme se zastupiteli vedle, zdůrazňuji vedle průvodu, abychom mohli zakročit, kdyby se dělo něco nezákonného," prohlašovala ještě zhruba před dvěma týdny Bohumila Charvátová. V čele průvodu setrvala po celou dobu.
Průvod o zhruba dvě sta padesáti lidech prošel určenou trasou, nad jejímž dodržením bdělo zhruba padesát policistů. Někteří z nich hlídali i na příjezdových cestách a legitimovali všechny, kdo do vesnice vstupovali.
Většina policistů byla v modrých lehkých uniformách. „Nechceme demonstrovat sílu, jde nám jen o udržení pořádku," prohlásila policejní mluvčí Michaela Sedláčková.
Další perly lidové slovesnosti
Těžkooděnci hlídkovali jen v okolí domů obývaných Romy. Ti však pro jistotu vesnici opustili. Skandovanému požadavku „Cikáni táhněte!" vyhověli dříve než byl vysloven. Přišli tak o další perly lidové slovesnosti jako „Nic než národ! Cikány tu nechceme ! My jsme tady doma!" a podobně. Nemohli vyslyšet ani požadavek „Cikáni do práce!", vcelku rozumný, avšak těžko splnitelný v době kdy zaměstnání není pro šestinu občanů této země.
Hymna? Moc se nepovedla
Krátce po třetí hodině došel průvod zpět na hřiště a svolavatel Aleš Badinka jej rozpustil. V odpověď se mu z početné skupiny vyznačující se vyholenými hlavami, černým oblečením a tmavými brýlemi ozvalo ujišťování, že přijedou kdykoli znovu. To platilo i starostce Bohumile Charvátové, která si vzala závěrečné slovo. Poděkovala všem účastníkům a vyzvala je ke zpěvu státní hymny. Zvuk směsi huhňavých hlasů, z nichž snad ani jeden neudržel zároveň text i melodii, nebyl rozhodně důstojným závěrem akce.
Badinka má jasno
Přesto se podle organizátorů povedla. „Čekal jsem sice víc lidí, ale i tak to bylo dobré,"uvedl Aleš Badinka. Čeká, že přinese očekávaný výsledek.
„Myslím, že teď už tady bude klid. Dali jsme najevo, že se zastrašit nedáme a nenecháme si to líbit. Myslím, že už dají pokoj," prohlásil při rozhovoru Badinka.
Příčiny neutěšeného stavu však nevidí jen v chování nepřizpůsobivých, ale také v systému, který je umožňuje a poskytuje jim neopodstatněné výhody. „Do Prahy to nedojde, lidi se bojí. Ale patřilo by je tam všechny vyházet z oken a udělat úplně nové zákony, jiný systém. Vždyť to není možné, co všechno jim stát dává. Koupí mně někdo barák nebo dřevo na zimu. Vždyť ta fůra stojí osm tisíc, já chodím do práce dělám šestnáctky, abych vydělal na sebe a na rodinu a mám platit ještě tohle?," ptá se Badinka. (pam)