„Lidé opravdu ubývají. Za mého působení v zastupitelstvu, tedy během posledních čtrnácti let, jsme přišli o sto obyvatel," říká například starosta Rozstání Jiří Szymsza.

Sto lidí se možná nezdá příliš moc. Rozstání však má pouze něco přes šest set obyvatel. Obec tak přišla během necelých dvou desetiletí o více než patnáct procent obyvatel. V porovnání s dobou před čtyřiceti lety je navíc rozdíl ještě výraznější. Tehdy v Rozstání žilo dokonce přes tisíc obyvatel.

Školy v ohrožení

Změny pocítila například i místní škola. Ta sídlí v budově, která podle slov ředitelky Miloslavy Vystavělové původně sloužila mnohem většímu počtu žáků.

„Obec se částečně vylidňuje. Mívali jsme mnohem větší počet dětí. Když jsem před dvaceti lety nastupovala do zdejší školy, učila jsem třídu o jednadvaceti dětech. Dnes je jich stejný počet v celé škole," uvedla ředitelka.

Poukázala pak na těžkosti, do nichž se kvůli úbytku obyvatel menší a odlehlejší obce dostávají. Zdejší školy musí žádat o výjimku, protože ani zdaleka jejich vedení nemá možnost naplnit kapacitu. V opačném případě by hrozily ztráty školy. A zvlášť pro menší vesnice by to znamenalo jak ztrátu lákadla pro mladé rodiny, které by jinak uvažovaly o přistěhování, tak o mnoho kulturních a společenských akcí.

Problém však nemá zdaleka jen Rozstání. Poukazují na něj třeba i v Jesenci. Zdejší starosta Jan Kvapil si však například výrazný úbytek obyvatel mezi lety 2008 a 2012 vysvětluje úbytkem přihlášených obyvatel z jeseneckého domova důchodců.

„Dříve existovala povinnost pro obyvatele domovů důchodců – museli se přihlásit k trvalému pobytu v obci. Povinnost odpadla a tak nám za nějakých čtrnáct let ubylo více než deset procent obyvatel," sdělil starosta. Dodal však, že se odstěhovaly i některé rodiny s dětmi. Důvody jsou obvykle stejné.

3000 projedou za měsíc

„Dvěma slovy pracovní příležitosti. Olomouc je odsud pětatřicet kilometrů, Prostějov pětadvacet. Pár lidí za prací dojíždí. Pokud ale úřad práce přijde s nabídkou na místo v některém z těchto měst a k dostání je jen minimální mzda a cestou za prací projezdí tři tisíce korun měsíčně …" nechává nedokončenou větu starosta. Všiml si i některých proklamací ze strany zaměstnavatelů i úřadů.

„Říká se někdy, že lidi nechtějí pracovat. Někde však prostě nejsou přijatelné," dodal starosta.

Hospodu zachraňují štamgasti a šipkaři

Problémy může brzy začít pociťovat i Horní Štěpánov. Ty tam jsou ty časy, kdy v obci žila tisícovka obyvatel.

„Co vám na to mám říct, určitě je cítit úbytek lidí. Máme ale své štamgasty, hlavně mladé lidi chodící za šipkami," odpověděla štěpánovská hostinská Miroslava Omelková na dotaz, zda i ona zaznamenala úbytek obyvatel v obci. Své o něm však ví i v nedalekém Brodku u Konice.

Zatímco před čtvrtstoletím žilo ve vesnici přes tisíc lidí, nyní jich není ani devět set. Na důvodu odlivu obyvatel se starosta Radomír Novák shoduje se svým kolegou z Jesence.

„Je to určitě z důvodu práce. Na obcích často lidé marně hledají uplatnění," sdělil. A přidal se k němu i Jiří Szymsza z Rozstání.

„Lidé teď více jezdí za prací. Dříve byli jedinými možnostmi Blansko a Prostějov. Teď klidně odjedou a žijí i pracují v Olomouci, Brně či Praze," podělil se o svůj náhled na záležitost.

Lákání na stavební místa

Někde už však může i svítat na lepší časy. Například Jan Kvapil potvrdil, že se v obci snaží o udržení i navýšení počtu obyvatel, jichž zde dnes žije jen necelých tři sta.

„Máme nová stavební místa. Celkem je jich osm, pět už je prodaných. Chystají se u nás bydlet i rodiny s dětmi, takže očekáváme už teď nárůst o nějakých patnáct až dvacet obyvatel," zakončil optimističtěji starosta Jesence.