„Důvodem nebyl žádný kontroverzní bod, ale dopracování mapových podkladů,“ uvedl tiskový mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger. Studie bude regulovat výstavbu nových větrníků v kraji.

„Pro nás je to výborná zpráva,“ uvedl Michal Janeček předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). Podle něj je dobře, že noví krajští radní schválení studie odložili. „Chceme v nejbližších dnech ještě o studii jednat,“ upřesnil Janeček z ČSVE, protože společnost i jako jeden ze zhotovitelů studie, měla k určitým limitům výhrady.

Potenciálních míst vhodných pro výstavbu větrníků není v kraji mnoho. Omezením jsou pro ně například lesy, chráněné krajinné oblasti, ptačí oblasti nebo i třicetikilometrový ochranný kruh kolem přerovského letiště. Například okolí Drahan je ve studii zahrnuto jako oblast s potenciálem ke větrné energii.

Větrníky mají své příznivce i odpůrce. První z nich si například ve středu večer nakoupili akcie uvažovaného Větrného parku Drahany. Druzí například v Bousíně rozhodli v referendu, že u nich elektrárny nechtějí. Nejčastější námitky odpůrců vyjádřil Antonín Aberle z Horního Štěpánova: „Znetvoří krajinu, jsou hlučné a lopatky jsou nebezpečné ptákům.“

Česká republika musí do roku 2020 pokrýt třináct procent celkové spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Tento rok činí předpokládaná výroba elektřiny z větrných zdrojů 250 gigawathodiny, což je stoprocentní nárůst oproti roku 2007. Dokonce i polostátní gigant ČEZ plánuje výstavbu sedmdesáti větrných elektráren ve větrných parcích.

Výkupní cena jedné kilowathodiny vyrobené větrem je necelých 2,50 koruny. U energie vyrobené sluncem je výkupní cena jedné kilowathodiny 13 korun. Z průměrné ceny 4,08 koruny za jednu kilowathodinu jde 0,026 koruny na energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.