Buchta k platu i na večírek

„Na Nový rok chodívaly dívky ze služby. K platu dostaly vždycky velkou sladkou buchtu s mandlemi a rozinkami. Pak odjížděly na několik dnů na návštěvu k rodičům. Po téhle dovolené se dívka buď vrátila, nebo si dohodla službu jinde,“ vzpomínala na své dětství v Otaslavicích téměř devadesátiletá Marie Dostálová. Na Nový rok se naopak vraceli do služby pacholci, kteří chodili „na svobodu“ už na Štěpána.

Buchta měla na Nový rok ještě další úlohu.

„Dlouho se udržoval zvyk skrajování buchty. Děvčata, která nedostala buchtu jako výsluhu si ji upekla a pak se sešla u některé z nich i se svými chlapci. Společně pak novoroční buchtu skrajovali a zapíjeli vínem nebo sladkou kořalkou,“ popsal další ze zvyků historik Karel Hronek.

Pastýřská koleda

Dalším zvykem byla novoroční pastýřská koleda.

„Pamatuji si, že chodili po dědině, práskali bičem a troubili. To jsem však byla ještě hodně malá. Pak to přestalo,“ vzpomínala Dostálová.

Novoroční umývání

V živé paměti má však například novoroční umývání.

„Někdy se chodívalo do potoka, jindy stačila čerstvá voda ze studně. Nejdříve umývali chlapci děvčata a pak obráceně. Nikdo se samozřejmě nechtěl nechat zmáčet, a tak u toho bývalo spousta nahánění a smíchu,“ líčila své dětství pamětnice.

Tři králové

Šestého ledna pak chodívali na obchůzku Tři králové.

„Byla to koleda pro chlapce, kteří chodívali po třech přestrojení za bájné mudrce z východu, kteří se přišli poklonit Jezulátku. Při koledě recitovali či zpívali hru připomínající tuto událost. Texty byly často dlouhé a komplikované a do „divadla“ vstupovaly i další postavy. Jejich představitelé pak měli na koledě také svůj podíl,“ popsal zvyk Karel Hronek.

Za koledu pak označili dveře symbolem s počátečními písmeny jmen legendárních tří králů a letopočtem. K označování se používala svěcená křída, což korespondovalo i se snahou o magické zajištění ochrany vstupu do domu. Tříkrálové obchůzky pak zanikly se zavedením nového společenského řádu po druhé světové válce.

Koledování dnes

V posledních letech chodí tříkráloví koledníci zase. Nežádají však dary pro sebe, koledu organizuje Charita jako dobročinnou sbírku. „Výtěžek půjde na naši činnost, tedy především na zajištění pomoci starým, postiženým a opuštěným lidem. Loni vynesla sbírka v prostějovském děkanátu přes půl milionu korun,“ uvedla ředitelka prostějovské Charity Marie Schwarzerová. Požádala zároveň lidi, aby byli ke koledníkům vstřícní. ⋌(pam)