„Akce bude zahájena letos. Ukončení odhaduji do jara roku příštího," upřesnila náměstkyně prostějovského magistrátu Ivana Hemerková. Dodala, že na novou zeleň získalo město dotaci ze zdrojů Operačního programu Životní prostředí. „Jde o částku ve výši zhruba jednoho milionu korun. Další tři miliony dáme na akci z rozpočtu města," řekla Hemerková.

Botanická zahrada v Lidické ulici se rozroste do sousedního areálu Jezdeckých kasáren 1500 metrů čtverečních, tedy zhruba o třetinu.

„Zda bude vstup do zahrady nově teaé od kasáren, mohou naznačit studie řešení využití tohoto bývalého armádního areálu, na nichž pracují oslovení architekti," konstatoval v této souvislosti prostějovský náměstek Zdeněk Fišer. Připomněl, že v areálu kasáren má vzniknout park, multifunkční hala, parkoviště a snad i domy pro seniory.

Vyvýšené záhony pro slabozraké i další růže

Projekt rozšíření botanické zahrady zpracoval Ivar Otruba, který například stojí za obnovou zahrady Botanického ústavu Akademie věd v Praze Průhonicích.

„V nové části zahrady projekt počítá s vyvýšenými záhony pro slabozraké, s výsadbou dalších růží i místem pro názornou ukázku vývoje rostlin," přiblížila již dříve vedoucí botanické zahrady Anežka Šrámková.

Nejhezčí jsou lekníny

Návštěvníkům zahrady se zatím nejvíc líbí lekníny kvetoucí v tamním jezírku. Prokázala to anketa, kterou pořádali na prostějovští ochránci přírody.

„Za nejzajímavější rostlinou v zahradě pak lidé považovali liliovník tulipánokvětý. Jde o strom, který má květy podobné tulipánu," prozradila šéfka prostějovských ochránců Eva Zatloukalová.

Botanickou zahradu založilo město Prostějov v roce 1933. Původně byla zaměřena na představení flóry blízkého Kosíře, Přediny, Grygova a Hněvotínské skály. Za války byla zahrada zničena. Pak už nikdy nedosáhla své původní rozlohy, kdy na jednom a půl hektaru bylo k vidění přes tři tisíce druhů rostlin. Nyní nabízí 1350 druhů rostlin a 101 druhů dřevin.