Nádvoří zámku tak působilo nezvykle. Část u nízkého zámku, kde obvykle tolik lidí není, byla plná front čekajících, až se na ně dostane vepřové. Kolem zámku naopak pusto a prázdno. Průvodci-herci si tak mohli ještě hodinu v kavárně odpočinout a pak to vyzkoušet znovu. Čtyři, pět, šest, ne, dobrých patnáct lidí se nakonec sešlo před jedenáctou u jednoho ze vchodů do vysokého zámku.

„Mívali jsme během sezóny i stovku lidí na jednu takovou prohlídku. To bylo něco, už jsme ale byli vhledem k množství místa na hraně," říká mi při vstupu na zámek zástupkyně kastelána Kateřina Jenešová, která se zároveň směje tomu, jak jsem promrzlý. Jak brzy zjišťuji, moc jsem si návštěvou zámku v tomhle směru nepomohl. Zde sice studený vítr nefouká, zima je však téměř taková jako venku.

To už ale jdeme do síně, jindy využívané jako obřadní. Jen co sedneme, už nám průvodci začínají rozehrávat příběh o královi, princezně a drakovi, který má na princeznu zálusk. Slečnu, jenž už obsadila při prohlídkách třeba roli Popelky, dobře poznávám. Vůbec celá skupina průvodců už je pro své herecké výkony známá. V dobrém. „Máme zde dnes takovou naši hereckou elitu," usmívá se Kateřina Jenešová. Koutky jdou často nahoru i návštěvníkům. Třeba ve chvíli, kdy král velmi naivně působícímu sluhovi, shovívavě naslouchá a poradí mu, aby neupadl na hlavičku. „Bylo by to ještě horší," zadívá se na něj oním shovívavým pohledem a divákům připraví předčasné Vánoce. Nadšení jim nezkazí ani chvíle, kdy zjišťují, že je děj pohádky zavede ven do ledového větru.

„Na Plumlov jezdíme často, na pohádkách jsem však poprvé. A je to hezky udělané, jsem nadšená. I malá je, což je hlavní," hodnotí mezi druhou a třetí pohádkou prohlídku Helena Vaculčíková. Při rozhlédnutí soudím, že většina dalších diváků bere výkony herců stejně. Kromě toho, že se změnily pohádky (Popelku nahradila třeba Královna Koloběžka), přibylo navíc zpívání. Je mi vysvětleno, že na děti to působí ještě více, někdy si začnou broukat či rovnou zpívat s herci.

Ven ze zámku se mi nechce. Nejen kvůli větru, ale taky proto, že už je konec prohlídky. Opět ukázala tři pěkné pohádky plné emocí, poučení i vtipných situací. A herci mohou být spokojení: řada příchozích vychází ze dveří s úsměvem, nikdo rozhodně nevypadá zklamaný. Nepochybuji tak, že se mnozí z nich na Plumlov ještě vypraví. Ještě tenhle rok budou mít skvělou šanci: třetího a čtvrtého prosince totiž na zámku budou probíhat adventní prohlídky.