„Bazální stimulace je doteková metoda při níž zdravotníci pomáhají těžce nemocným navázat kontakt se svým okolím tím, že působí na základní smysly člověka. Nejčastěji ji provádíme na neurologickém oddělení jednotky intenzivní péče, kde jsou hospitalizováni pacienti s těžkým poškozením mozkových funkcí, vnímání, hybnosti a komunikace. Stimulaci jsme zařadili do každodenní péče o ně,“ informoval mluvčí nemocnice Jaroslav Svozil.

Prostějovští zdravotníci jsou v těsném kontaktu s nejbližšími příbuznými nemocného a zjišťují biografickou anamnézu. „Informace, které nám blízký člověk pacienta poskytne, jsou základním pilířem k obnově jeho vnímání. Je důležité zprostředkovat nemocnému silné stimuly z jeho minulosti.Ty si mozek ukládá do paměťových drah a potom už jde jen o to, abychom donutili mozek, aby si vybavil něco, co již zná,“ vysvětlila staniční sestra neurologického oddělení prostějovské nemocnice Jana Obručníková.

Lidem jsou dodávány podněty z jejich minulosti

„Při individuální stimulaci používáme například u myslivce, který je momentálně v bezvědomí, vůni šišky, u automechanika zase vůni motorového oleje. Pacientům otíráme rty oblíbeným nápojem, třeba pivem, kávou, malinovou šťávou nebo jim pomáháme ohmatat oblíbený předmět jako hřeben, volant nebo klávesnici od počítače,“ uvedla. Jak poznamenala, cílem je nastartovat aktivitu ve zdravé části mozku tak, aby na sebe přebrala funkci té poškozené.

Bazální stimulace není podle prostějovských odborníků zázrak, který ze dne na den postaví pacienta na nohy. „Je to koncept, pomocí kterého se snažíme o to, aby nemocní všech věkových kategorií navázali kontakt s okolím a aby začali vnímat sami sebe, svůj obrys těla, okolní svět a cítili přítomnost jiného člověka,“ popsala Obručníková.

Ošetřující personál neurologického oddělení prostějovské nemocnice postupně získává certifikáty platné v celé Evropské unii. Česká republika objevila metodu bazální stimulace v roce 2003.