Letos byla tématem číslo jedna optika, která měla být původně doplněná ještě o pozorování hvězd. To se však kvůli velké oblačnosti nekonalo.
Nepříliš povedené počasí však návštěvníky neodradilo.
„Zájem lidí mě hodně překvapil. Přišel plný sál a to jsem vůbec nečekal. Když jsem se podíval na oblohu, byla úplně bez hvězd a i proto jsem tipoval, že přijde možná pět, možná deset lidí," byl s návštěvou spokojený hvězdář Karel Trutnovský.
Akce začala o půl deváté úvodem, v němž Karel Trutnovský vysvětlil, že akademická čtvrthodinka vznikla díky změně polohy slunce na obloze během různých ročních období.
Potom už se dostalo na pokusy. Návštěvníci byly svědky lámání světla v kapalinách různé hustoty, ale i chemického západu slunce.
„Trochu se mi nepodařila refrakce, měl jsem nechat slaný roztok alespoň den v klidu," říká Karel Trutnovský, který názorně předváděl lom světla při přechodu z hustého do řidšího prostředí.
Během přednášky provedl hned několik pokusů lámání světla a vysvětloval z fyzikálního hlediska, proč se tak světlo láme.
Návštěvníci se však přiučili i několik historických zajímavostí. Patřilo mezi ně třeba to, že prvního předchůdce brýlí používal už Seneca za dob antického Říma nebo že poměrně přesný výpočet světla byl na světě už ve druhé polovině sedmnáctého století.
Karel Trutnovský také na závěr zavedl návštěvníky do sálu, kde byly vystaveny výrobky přerovské optické firmy Meopta, která funguje už od roku 1933. Astronom však neopomněl ani na pozvánky k dalším akcím Hvězdárny.
„Ve čtvrtek se u nás uskuteční přednáška sluneční fyzičky Evy Markové, která představí své cesty za zatměním slunce. Tuto sobotu se také pojedeme podívat do Olomouce na specializované optické laboratoře, které jsou špičkovým zařízením světového formátu. Je také možné, že do budoucna vypustíme z otvíracích dnů hvězdárny neděli," nastínil plány Karel Trutnovský.
