O něco hůře jsou na tom ještě na Břeclavsku a v okolí Teplic. Vůbec nejhorším regionem v republice je z tohoto pohledu Děčínsko, kde na jedno pracovní místo připadá až čtyřicet uchazečů.

V Praze nebo na Pardubicku jsou přitom zájemci na jedno místo pouze čtyři.

Mezi ty, kteří si hledají práci patří i Tereza Burianová z Prostějova. Vyučila se jako zahradnice, absolvovala i rekvalifikační kurz, ale od dostudování na trvalejší zaměstnání čeká.

„Po škole jsem měla jednu kratší práci mimo obor, pak jsem byla čtyři měsíce na veřejně prospěšných pracích ve Dzbeli. Z dalších zaměstnání kvůli několika důvodům sešlo,“ řekla dvacetiletá Tereza.

Hlavní problémy s hledáním práce jsou podle ní dva.

„Když jsem přišla na nějaký pohovor, vždycky jsem narazila při uvedení praxe. Bohužel, když vyjdete ze školy, praxi nemáte téměř žádnou, a když nezískáte práci, nikde ani nemůžete získat praxi. Další problém jsem měla s dojížděním, proto jsem se nedávno přestěhovala ze Dzbele do Prostějova. Když jsem na pohovorech řekla, že bydlím dvacet pět kilometrů od Prostějova, byly ty reakce snad ještě horší, než v případě praxe. Všude mi říkali, no jo teď v létě by to šlo, ale co v zimě? Jak k nám budete jezdit,“ vzpomíná Burianová.

Pod krajským průměrem

Od dubna letošního roku klesla míra nezaměstnanosti na Prostějovsku o osm desetin procenta na červencových 9,3 procenta. Tyto hodnoty jsou pod krajským průměrem, ovšem v porovnání s celorepublikovými čísly je na tom Prostějovsko o procento hůře.

„Pokles míry nezaměstnanosti v okrese Prostějov je obdobný jako v ostatních okresech Olomouckého kraje, tedy kromě Jeseníku, který vykazuje mnohem výraznější sezónní výkyvy. Pokles je dán vznikem pracovních příležitostí sezónního charakteru, například v zemědělství, lesnictví a stavebnictví. Jedná se i o některé služby v pohostinství a turistickém ruchu. Vedle toho souvisí se vznikem pracovních příležitostí i nové zakázky a zlepšující se ekonomická situací podniků,“ vysvětlil Jaroslav Mikšaník z krajské pobočky úřadu práce v Olomouci.

Podle prostějovského úřadu práce je letos o sto dvacet čtyři nezaměstnaných méně než před rokem.

„Jedná se ale o poměrně nízkou hodnotu, která je podprůměrná i v rámci kraje. V relativních číslech to znamená, že meziročně klesl počet uchazečů na Prostějovsku o dvě procenta. V ostatních okresech tento meziroční pokles činí zhruba pět až sedm procent. Průměr v kraji je necelých pět procent. Myslím si, že jsou to ještě dozvuky propouštění v Oděvním podniku Prostějov,“ uvedl Mikšaník.

Nejhůř shání práci prodavači i administrativní pracovníci

Největší problém s hledáním zaměstnání mají prodavači, uklízeči a všeobecní administrativní pracovníci. K dalším lidem, kteří mají problém najít si práci, patří kvůli situaci v OP Prostějov i ti, kteří se zabývají výrobou oděvů.

Kromě toho, že nemohou najít práci si nezaměstnaní stěžují i na omezení při přidělování podpory v nezaměstnanosti.

„I když jsem byla na veřejně prospěšných pracích čtyři měsíce, podle pravidel mi podpora nepřipadne,“ řekla Burianová. V červenci dosáhlo na podporu necelých dvanáct stovek nezaměstnaných z více jak pěti a půl tisíce uchazečů o práci.

„Přibližně lze říci, že nárok na podporu má člověk, který v posledních třech letech odpracoval alespoň dvanáct měsíců. Z tohoto obecného pravidla existuje řada výjimek, které určuje zákon,“ sdělil Mikšaník.

V následujícím měsíci očekává úřad práce stagnaci nezaměstnanosti, na konci roku pak její opětovný nárůst.

Martin Laštůvka