V celé republice je téměř milion lidí s živnostenským listem, na Prostějovsku necelých deset tisíc. „Jako hlavní činnost vykonává živnost 6036 lidí, jako vedlejší pak téměř tři tisíce,“ uvedl mluvčí české správy sociálního zabezpečení. Osmašedesát živnostníků už čerpá důchod, na který si platili.

Lidé začínají s podnikáním hlavně kvůli uhájení vlastní existence.

„Musím se pokusit vydělat aspoň něco. Podpora není navěky a jinak bychom s manželem nedali rodinný rozpočet dohromady,“ tvrdí třicetiletá Pavla. Práci by totiž hledala jen těžko, nezaměstnaných krejčových je v regionu mnoho. Vsadila tedy na vlastní šicí stroj.

„Pro jednu českou firmu mám sjednanou dodávku košil, co bude pak, to se uvidí,“ říká s tím, že práci má jistou na několik měsíců.

Začínající živnostníci mohou požádat o státní podporu.

„Ta se poskytuje především na stroje a hmotné vybavení,“ konstatoval Adolf Tomandl z úřadu práce. V případě podnikatelského neúspěchu ji musí živnostník obvykle vrátit. Pořízený majetek tak představuje alespoň částečné krytí. To, že je příjemcem dotace, mu však nebrání znovu se zaregistrovat na úřadu práce.

„Vracení podpory a evidence uchazeče o zaměstnání jsou dvě různé věci,“ vysvětlil Tomandl. Otázkou pro uchazeče ale zůstává výše vypočtené podpory.

Živnostník musí být ze železa

Živnostníci vstupují v této době do velmi těžkých poměrů. Zvyšují se totiž povinné odvody na zdravotním i důchodovém pojištění. Nemocenskou si platí jen ti, kdo mají o toto pojištění zájem. A těch je jen něco přes patnáct procent.

„Stejně bych byl doma první tři týdny zadarmo. Do té doby většinou člověk chřipku vyleží,“ podotýká soustružník Pavel Klemsa. Dlouhodobá nemoc by ho prý stejně existenčně zničila, i kdyby si pojištění platil. „Živnostník musí být ze železa, nějaké marodění si prostě nemůže dovolit,“ dodává s trpkým úsměvem. (pam)