Přestože se počty lidí, kteří se při zaměstnání léčili v pracovní neschopnosti, snížila v celé republice, pokles v kraji je největší. Vyplývá to z informací, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Jedním z důvodů, proč lidé nechodí marodit jsou peníze.

„Když si vezmu neschopenku na čtrnáct dní, příjdu o zhruba pět tisíc korun. To si nemůžu dovolit. Obě děti mám na vysoké škole a neměla bych jim z čeho zaplatit kolej, jídlo a další základní potřeby. Když dostanu chřipku nebo nějakou virózu, vezmu si první dva tři dny dovolenou a pak jdu zase do práce,“ řekla Ludmila Karásková z Prostějova.

Před podobným jednáním však varují lékaři.

„V žádném případě by lidé neměli chodit do práce na úkor svého zdraví. Pokud dostanou chřipku nebo virózu, měli by ji pořádně vyležet. Ve většině případů alespoň pět až sedm dnů,“ upozorňuje praktická lékařka Anna Konečná.

S odmítáním neschopenek pacientů se prý setkává téměř každý den.

„Lidé si často přijdou nechat napsat léky, neschopenku už však nechtějí. Prý si vezmou raději dovolenou. Jestli jdou do práce nebo ne už neovlivním,“ dodala lékařka.

Nejčastěji lidé stonají s nemocemi dýchacích cest.

„Mezi další časté důvody pracovní neschopnosti patří onemocnění pohybové soustavy,“ upřesnila Jana Buřanová z tiskového oddělení ČSSZ. ⋌(kas, wja)