Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří získají alespoň krátkodobě práci, pomáhají ve vsích s udržováním veřejných prostranství zeleně či budov. Obecní pokladnu to přitom téměř nezatíží, protože mzdové náklady na tyto zaměstnance hradí prostřednictvím příslušného úřadu práce stát.

V roce 2006 našlo prostřednictvím VPP krátkodobě práci 182 uchazečů o zaměstnání evidovaných v databázi prostějovského Úřadu práce (ÚP). To je o 62 více než v roce 2005.

„Vývoj v umisťování nezaměstnaných na VPP je velmi příznivý, zájem obcí je výrazně vyšší než v předchozích obdobích,“ uvedl mluvčí prostějovského ÚP Adolf Tomandl s tím, že v letošním roce se už podařilo na VPP dosadit 80 nezaměstnaných, dalších 21 nastoupí příští týden a na 38 míst probíhají výběrová řízení.

Zatímco v roce 2006 byly VPP určeny zejména pro uchazeče o zaměstnání, kteří byli v evidenci déle než rok a měli základní vzdělání, anebo byli vyučeni, ale v oboru ze zdravotních důvodů pracovat nemohli, došlo na počátku tohoto roku k rozšíření cílových skupin.

„Nyní je možné uchazeče o zaměstnáni z uvedených skupin umístit na VPP už po půl roce a nově i osoby, které jsou v naší evidenci déle než tři roky a jsou vyučení nebo mají maturitu,“ uvedl mluvčí ÚP v Prostějově Adolf Tomandl. Potenciální zaměstnavatelé tak budou mít možnost výběru z většího počtu zájemců o práci.

Naopak mizivý zájem projevují nezaměstnaní o rekvalifikační kursy některých profesí. Zatímco do kursů na zvyšování počítačové gramotnosti se letos již přihlásilo 85 osob, do rekvalifikace na svářeče nebo šičku oděvní konfekce se mnoho lidí nehlásí. ÚP v Prostějově má přitom dostatek finančních prostředků na úhradu takových kursů a na místním trhu práce je přes devadesát volných míst u různých zaměstnavatelů v těchto profesích.

„Nechci strávit mládí sezením za pásem a dělat osm hodin stereotypně jednu věc,“ komentovala možnost rekvalifikace na šičku dvacetiletá Alena.