Město Prostějov připravilo nový turistický okruh vhodný nejen pro komentované prohlídky, ale zejména pro individuální procházku městem. Okruh nese název Po stopách Jano Köhlera a je zaměřen jak na sgrafita v exteriéru, tak i výzdobu interiérů prostějovských kostelů.

„Jsem nesmírně ráda, že se nám podařilo připravit další zajímavý okruh nejen pro turisty, ale i pro místní, protože často chodíme kolem domů na náměstí, aniž bychom si všimli, jak zajímavá je jejich výzdoba a jakou vlastně mají historii. Sgrafit si většinou všimneme jen na fasádě zámku na Pernštýnském náměstí, ale domů se sgrafity je v Prostějově více," informuje náměstkyně primátora Milada Sokolová.

"Třeba úžasný je dům známý jako Hanačka. Stejně jako je i více stop tohoto výrazného umělce v našem městě. A vlastně nejen v exteriéru. Stopy Jano Köhlera nalezneme v kostele Povýšení sv. Kříže nebo v kostele Sv. Cyrila a Metoděje," pokračuje Sokolová.

Deset nádherných zastavení

Okruh Po stopách Jano Köhlera zahrnuje deset zastavení od Součkova domu (Hanačky), přes zámek na Pernštýnském náměstí, dům U Tří zajíců na Perštýnském náměstí, dům U Zlaté studny na náměstí T. G. Masaryka, dále Vrlův nájemní dům na náměstí E. Husserla, interiér kostela Povýšení Sv. Kříže a kostela Sv. Cyrila a Metoděje. Na náměstí T. G. Masaryka nalezneme Köhlerovy stopy ještě na domě U Měsíčka. Také na Městském hřbitově za Brněnskou ulicí jsou umělecká díla Jano Köhlera, a to konkrétně náhrobek na hrobce rodiny Součkových a náhrobek na hrobě Karla Dostála – Lutinova.

Inspirací pro vytvoření individuálního prohlídkového okruhu Po stopách Jano Köhlera bylo vydání knihy Jano Köhler, kterou zpracoval prostějovský historik Karel Kavička, a která vyšla za podpory města Prostějova a Olomouckého kraje v roce 2018.

Jano Köhler
*9. 2 1873 Brno +20. 1. 1941 Brno
Jeho životní a profesní příběh je příběhem polovičního sirotka, který se obětavostí své matky, sestry Růženy, tety Marie a vlastní pílí vypracoval na významného umělce.
Narodil se ve smíšeném česko-německém manželství. Otec Johann Köhler byl kočím Městské dráhy v Brně a brzy po narození syna zemřel. Matka Růžena Ježková pocházející z Nenkovic u Kyjova byla posluhovačkou v brněnských měšťanských domácnostech. Už od dětství rád kreslil, proto po maturitě na gymnáziu pokračoval ve studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (maturita 1897).
V roce 1900 absolvoval Akademii výtvarných umění jako žák profesora Františka Ženíška. V době studií ho výrazně ovlivnil architekt Kamil Hilbert, se kterým spolupracoval na výzdobě fasád domů v Lounech. Po studiích se usadil v Nenkovicích a od roku 1926 ve Strážovicích u Kyjova. Zde žil s rodinou až do smrti.
Akademický malíř Jano Köhler byl významným umělcem v oblasti moravského lidového umění, v technice ornamentu a v oboru fresky a sgrafita. Byl označován jako „malíř chrámů“, ale podílel se také na výzdobě profánních budov. Byl vynikajícím grafikem a ilustrátorem. Vytvořil vlastní ozdobné písmo a iniciály. Jeho díla můžeme zhlédnout na různých místech Čech a Moravy, například v Olomouci a na Svatém Hostýně.
Nejvíce děl však vytvořil v Prostějově. Našel zde celoživotní přátele. Patřila mezi ně rodina stavitele Václava Součka a farář, spisovatel, překladatel a vůdčí osobnost Katolické moderny P. Karel Dostál-Lutinov. Byl jeho mecenášem a podporovatelem. Zadával mu také zakázky na ilustrace do časopisů Nový život a Archa, knih, básnických sbírek a obrázků svatých a pohlednic pro družstvo Ikonia. Autor: Hana Bartková