O budoucnosti prostějovské nemocnice se jedná. Dnes dáváme prostor k vyjádření starostovi Víceměřic Antonínu Dostálíkovi. Ten mimo jiné vzbudil rozruch v regionu v okamžiku, kdy požádal kraj o převedení místního ústavu sociální péče na obec. K podobnému rozhodnutí se už žádná malá obec v regionu neodhodlala. Zástupci kraje o rozhodnutí Víceměřic pochybovali, podle zákona však museli ústav vydat. Ds talíkovy argumenty zněly: „Víme, jak se o zařízení postarat, a když ho sami povedeme, budeme pružněji reagovat na všechny situace než kraj. Zachováme v obci sociální služby i stovku pracovních míst v ústavu.“ V podobném duchu se Dostálík vyjádřil rovněž k budoucnosti Nemocnice Prostějov. V dopise, který zaslal redakci Deníku, píše:

Vážená redakce,
dovolím si napsat pár řádků o názoru mém, několika mikroregionů a starostů obcí okresu Prostějov na situaci kolem nemocnice, na kterou Prostějovsko čekalo přes dvacet roků. Je třeba říct, že zastupitelé Přerova a Šternberku, kde je stejná situace, na rozdíl od Prostějova jednají a žádají Olomoucký kraj o podání nabídky k převodu nemocnic na svá města.

Dne 3. 4. 2007 starostové mikroregionu Němčicko písemně požádali Radu Prostějova a starostu Jana Tesaře o odpověď na tři otázky: 1. Nabídl Vám Olomoucký kraj tuto nemocnici před jejím vložením do akciové společnosti? 2. Máte zájem o tuto nabídku a případně její zvážení? 3. Máte nějaké garance zachování plného rozsahu zdravotní péče v našem regionu?

Starosta předjímá nezájem obcí převzít spoluzodpovědnost k provozu Nemocnice Prostějov

Následně jsem vyzval starostky a starosty obcí okresu Prostějov o jejich názor. Na základě jejich názorů se ptám, za koho lobuje prostějovská rada a pan starosta? Za babičku z obce Rozstání, Dzbel, Pěnčín nebo třeba z Víceměřic, která má do prostějovské nemocnice relativně dobrou dostupnost, nebo za zájmy budoucího provozovatele? Pokud, jak uvádí starosta Tesař, má nemocnice Prostějov spádovou oblast pro 120 – 140 tisíc lidí, a město Prostějov zhruba 46 tisíc obyvatel, lze předpokládat, že případné sdružení obcí může mít většinový hlas.
Jsme připraveni o budoucnosti nemocnice jednat nejen se starostou Tesařem, ale všemi představiteli obcí okresu Prostějov. V případě nezájmu Prostějova o nemocnici jsme připraveni požádat o tuto nemocnici Olomoucký kraj sami. Antonín Dostálík, starosta obce Víceměřice, mikroregion Němčicko.

Uvedený dopis chápeme jako výzvu k diskusi. Pokud už není rozhodnuto.
Faktem je, že proti sobě teď stojí dva názorové tábory: na jedné straně město Prostějov, které nemocnici nechce, a proti němu (podle názoru Dostálíka) obce regionu, spolu se senátorkou Boženou Sekaninovou, které chtějí mít vliv na další fugnování nemocnice a rozhodovat o něm.

Co je ve hře?

Olomoucký kraj chce své tři nemocnice (Prostějov, Přerov, Šternberk) sdružené do jedné akciové společnosti pronajmout soukromé firmě nejméně na dvacet let.

Primátor Přerova Jiří Lajtoch vyzval v půlce dubna zastupitele Prostějova a Šternberka, aby se připojili k Přerovu a vyjádřili nesouhlas se zamýšleným postupem kraje.

Prostějovské zastupitelstvo na své poslední schůzi nemocnici ani nezařadilo do programu jednání.

„Většina zastupitelů nesouhlasí s tím, aby město o nemocnici žádalo. Myslím, že obavy o zrušení či omezení péče jsou naprosto zbytečné,“ řekl místostarosta Vlastimil Uchytil.

„Jsem zklamaná. Ještě ale není nic ztraceno,“ reagovala senátorka Sekaninová.

„Pacienti ani zaměstnanci se nemají čeho obávat. Soukromé nemocnice neznamenají tunelování zdravotnictví,“ uvedl Oldřich Šubrt, předseda představenstva společnosti Agel.

Agel splnila kritéria veřejné soutěže a připravuje nabídku Olomouckému kraji na provozování nemocnic v Prostějově, Přerově a Šternberku.